Tajemství záhadné lučištnice 3.- 4.díl

Co skrývá tajemná freska lučištnice na hradě Houska?

Měly by světu vládnout ženy?

Kdo je záhadná blondýna, která znásilňuje muže?

Odpovědi na tyto otázky najedete ve sci-fi románu Tajemná lučištnice, který bude pravidelně vycházet na Babinetu. V rubrice Život žen.

předchozí díly si můžete přečíst ZDE

3. KAPITOLA

„Týýý, vole, to je super zboží,“ řekl s mlsným tónem Rosťa Markovi, když do baru k Šampiónovi nakráčela svůdným sebevědomým krokem sexy kočka, jak vystřižená z Playboye. Sedla si k baru a objednala si pití. Rosťa s Markem i ostatní muži ji svlékali očima.

„Ta ho tam chce určitě zasunout,“ řekl Rosťa Markovi a dodal: „Du po ní, tohle zbožíčko si nenechám ujít.“

„Jen aby ses nesplet, tohle zboží určitě čeká na nějakýho miliardářskýho sponzora, ta jen tak zadarmo nedává,“ varoval ho Marek.

„Já a splést se? Nikdy!“ odrazil jeho pochybnosti Rosťa a vykročil namachrovaně k baru.

„Čau kotě, není ti tu smutno samotné?“ Nechceš si pohrát se super kocourem,“ vyhrkl na blondýnku, když si sedal vedle ní.

„Ty nějakého super kocoura znáš?“ „Tak mě s ním seznam,“ odrazila jeho sebevědomý útok blondýnka.

„No jasan právě sedí před tebou, číčo.“

„Vážně?!“ zeptala se ironicky.

“Určitě!“ řekl suverénně a naklonil se k ní blíž, aby jí šeptl svůdně do ouška: Na noc se mnou nikdy nezapomeneš.

V tom ucítil její omamnou vůni a po těle se mu rozlil pocit bezmezné oddanosti vůči ní.

Zapomněl na svůj suverénismus a skoro prosebně se jí zeptal: „Dáš si šampaňský?“

„Dám,“ přikývla.

„Já jsem Ros,“ řekl skoro se stydlivým úsměvem, když si přiťukávali

„Ria,“ odpověděla se smyslným úsměvem, který mu dal naději.

„Já vím, že takovejch mlsnejch kocourů, jako jsem já, se kolem tebe motá hodně.“ „Tvoje krása září jak slunce a oslníš všechny chlapy, když se někde objevíš.“

„Nepřeháněj,“ odpověděla mazlivě.

Celý omámený ze sebe sypal přesně ty romantický kecy, na který se sice ženský chytaj, ale on je nesnášel. Nepoznával sám sebe, choval se jak zamilovaný pitomec. On, který měl vždycky vše pod kontrolou a určoval, kdy se půjde na věc. Rád ovládal ženy, manipuloval s nimi a cítil se jako vítěz, když mu podléhaly a zobaly mu z ruky. Teď žvatlal sladký nesmyly a ztrácel sebekontrolu. Byla jiná než ostatní. Poprvé cítil z ženy autoritu, které bezmezně podléhal a dokonce mu to bylo příjemné.

Ani nevěděl, jak se dostal do jejího pokoje. Celý rozněžnělý ji začal hladit a líbat po těle, aby si vychutnal každý kousek jejího skvělého těla, ale ona šla rovnou na věc. Odstrkovala jeho chtivé ruce i tvář a svlékala ho. Za chvíli ležel nahý na zádech na posteli a díval se, jak ona ze sebe strhla kalhotky a nedočkavě ještě v šatech se na něj vrhla. Když na něj dosedla, ucítil jako by jeho penis vsála do své vagíny. To byl jeho poslední reálný vjem. Pak ztratil pojem o čase, místě i zemské přitažlivosti. Vznášel se ve stavu beztíže, jako by byl ponořen do hlubin vesmíru. Přestože měl otevřené oči, vůbec neviděl Riu, ale temnou oblohu posetou hvězdami mezi nimiž prudce létal nahoru a dolů. Jeho tělem cloumala rozkoš, která jím procházela jako vlnobití jednoho orgasmu za druhým. Najednou vlnobití přestalo a on se snášel houpavým pohybem k zemi. Hvězdná obloha zmizela a uviděl Riu, která z něj slézala a vítězoslavně se na něj usmívala. Po těle se mu rozlil pocit mírumilovné oddanosti. Chtěl jí říct něco krásnýho, ale ona na něj vyhrkla: „Vstávej, musíš jít.“

Nezmohl se ani na slovo, oblékl se a vyšel za dveří. V agónii předešlých orgasmů šel domů a vůbec nevnímal kudy jde. Euforie z milování s Riou v něm doznívala, ještě když usínal.

4. KAPITOLA

Marek popíjel pivo v baru u Šampióna a nevěřícně zíral na Rosťu.

Nevěděl, jestli si z něj Rosťa dělá srandu, anebo ty kecy myslí vážně. Asi mu ruplo v bedně, pomyslel si, když poslouchal Rosťovi kecy.

Už když Rosťa přicházel všiml si Marek, že je nějakej divnej. Vždycky chodil namachrovaným krokem nabouchaný mlátičky a tvářil se jak mistr světa. Dneska přišel jak vlk se staženým ocasem a se skromně oddaným výrazem vede kecy o tom, že je na čase, aby se usadil, že si už užil dost. Chce si najít ženskou, s níž by strávil zbytek života. Chce založit rodinu, bojí se, aby ve stáří nezůstal sám.

Marek ho vůbec nepoznával. Rosťa, který tvrdil, že ženský jsou pro něj jen nádoby rozkoše, které se občas hodí i k plotně a na úklid, tu blábolí nesmyly jak z blbýho romantickýho filmu.

Monogamní vztahy považoval za násilný zločin proti přírodním zákonům, protože chlap je od přírody polygamní. Svatbu označil za trik feministek, jak přes manželskou instituci ovládat chlapy.V zájmu rodiny s nima pak mávaj, jak chtěj. A tenhle zarytej sexista tu teď sedí a blábolí jak zamilovaný ucho.

„Jseš nemocnej, nebo co?“ zeptal se ho Marek.

„Ne proč?“ odpověděl mu nechápavě Rosťa.

„Dyk tu blábolíš jak zamilovaný ucho, jako by ti ta blondýna včera vymazala mozek. Ani si jí nedal body,“ řekl Marek.

(Rosťa měl ve zvyku bodovat své souložnice od 0 do 3 bodů )

„Konec bodování kamaráde! Správnej chlap má postavit dům, zasadit strom a zplodit syna. Barák mám, strom na zahradě taky, tak už musím jenom zplodit toho syna,“usmál se Rosťa.

„Tebe snad napad nějakej virus. Kvůli plození syna se přeci nemusíš ženit a zrovna ty, takovej zarytej odpůrce manželství. Ty ses zabouch do tý blondýny ne?“ zmrazil jeho úsměv Marek

„Ne, nezabouch, ona není ten pravý rodinný typ, co hledám,“ odpověděl Rosťa.

„Jóooo, tak ty hledáš rodinný typ ženský, tak to je s tebou vážný! Ty máš asi zavirovanej mozek, měl by sis ho projet antivirem,“ rejpnul do něj Marek.

„No a co? Tak jsem změnil názor. Nejni nad teplo rodinnýho krbu, u kterýho tě čeká milá ženská s teplou večeří,“ snažil se vtipkovat Rosťa.

„Hele je to tvoje věc, řekl rezignovaně Marek. Já jen nechápu, proč si tak najednou změnil názor na ženský a manželství. Podle mě v tom má prsty ta včerejší blondýna,“ pokračoval Marek.

„Ale kulový, žádná blondýna můj názor nezměnila,“ odporoval mu Rosťa.

„Já přeci nezměnil názor na ženský, ale i manželství má svý výhody, když tam velíš ty a nenecháš se ovládat ženskou. Potřebuju nějakou pečovatelku, zvlášť až budu starej,“ vysvětloval mu Rosťa.