814. Krůpěje

Krůpěje

Pár křišťálových krůpějí…

Mohou být kapky rosy,

co na stéblech trav se skrývají,

dokud je ostré srpy nepokosí.

To může být dech na chladném zrcátku,

co srazil se v kapičky štěstí

a sklouzl po vrchním pozlátku,

by navždycky zůstal v sevřené pěsti.

Kapky deště na tabulce okenní,

utekly před větrem svou průhlednost skrýt.

Nechtěly poslechnout země toužení,

odmítly její horké rty zavlažit.

Několik vloček sněhových,

když zůstalo v dívčí dlani

a zanechalo v krůpějích

bolest roztávání.

Znám i horké krůpěje,

které slaně chutnají.

V nich rozpouští se naděje

a žhavé city doutnají.

Monika Pavlíčková

Tato báseň se uchází o přízeň čtenářů v kulturním projektu e-moc-e, který podporuje amatérskou nekomerční tvorbu. Od 1.6. do konce roku budou amatéři v oborech malba/grafika, foto, poezie a hudba prezentovat na internetové galerii www.e-moc-e.cz, kde návštěvníci galerie mohou hodnotit jejich díla.

Svými hlasy i vy můžete rozhodnout, kteří autoři budou moci prezentovat v září svá díla prostřednictvím výstav, workshopů a koncertů v Praze, Brně, Ostravě, Bratislavě a Jablonci nad Nisou.

Hlasovat můžete na: www.e-moc-e.cz