Manžel po svatbě nehorázně zpohodlněl. Absolutně tomu nerozumím, stěžuje si Yveta

Když jsme spolu já a můj, tehdy ještě přítel, začali chodit, byli jsme nejšťastnějším párem na světě. Taková ta klasika. Hodiny povídání, milování, ve všem jsme souzněli a těšili se jeden z druhého. Potkali jsme se velmi brzo, už na střední škole. Od té doby náš vztah trvá. Dala bych ruku do ohně za to, že se dokonale známe, ale to jsem se pořádně spletla.

foto / Pixabay

Kdyby mi tento příběh někdo vyprávěl, absolutně bych mu nevěřila. Není totiž možné, aby se někdo změnil ze dne na den k horšímu jen kvůli kusu papíru. A přesto se to může stát. Stalo se to mému muži. Byla jsem si jistá, že svatba je logický, správný, nádherný a chtěný krok. Nebyli jsme totiž ten pár, který je spolu pár dnů a z pomatení smyslů se nechá oddat. Dokonale jsme se znali. Chodili jsme spolu dlouhé, dlouhé roky. Pak jsme spolu bydleli. V tomtéž bytě, ve kterém bydlíme i dnes. Máme toho za sebou spoustu. Spoustu toho, na základě čeho jsem vůbec neměla strach si svého partnera vzít. A byl to on, kdo přišel se svatbou. Nadšeně jsem tedy souhlasila. Neměla jsem důvod odmítnout. Můj partner byl vždy báječný. Pomáhal v domácnosti, byl ochotný, samostatný, do ničeho jsem ho nemusela strkat. Byl akční, plný energie, sršel nápady a společnými aktivitami. Vždy jsme chodili do kina, na grilovačky k přátelům, na kolo, do hospůdky, na procházky. Mluvili jsme o knížkách, které jsme přečetli. Diskutovali jsme úplně o všem. Ať už o filmu, který jsme viděli, nebo o tom, jak jednou budeme vychovávat děti.

Ale po svatbě se všechno změnilo. Ale naprosto. Můj manžel totálně otočil a zpohodlněl. Nikam ho nemůžu dostat, nic ho nezajímá, nebaví. Každou akci odmítá. Dokonce si zvykl říkat, že po svatbě už nebude nikde šaškovat. Šaškovat? Tohle přece nemůže myslet vážně. Společnému času najednou říká šaškovat? Já absolutně ničemu nerozumím. Když jsem ho nedávno upozornila, že se změnil a i domácnost hodil na moje bedra, jen se zvláštně zasmál a neřekl mi na to nic. Jediné, co funguje pořád stejně, je náš milostný život, ale zbytek? Připadám si jako Alenka v říši divů. Tohle přece dospělý muž nemůže myslet vážně. Vůbec nechápu, jak si to vysvětlit. Co tohle má, pánové, znamenat?

Yveta, 33 let

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Jména osob byla na její žádost pozměněna. korektura textu Bára Klímová. Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.