Vědci stvořili hybrid prasočlověka. Pak sledovali, co se bude dít

Zní to neuvěřitelně, ale je to tak. Vědcům se povedlo vytvořit první hybrid prasete zkříženého s člověkem. Podařilo se jim totiž přenést buňky člověka dovnitř embrya prasete v jeho prvních stádiích. Na co je experiment dobrý?

Poněkud kontroverzní by se mohl zdát experiment amerických vědců, který byl publikován ve vědeckém žurnálu Science Alert. Vědci vstříkli lidské kmenové buňky do embrya prasete v jeho první vývojové fázi. Některé z lidských buněk přežily uvnitř embrya a začaly se rozmnožovat. Tímto způsobem vznikl hybrid člověka a prasete, kterému se říká mezidruhová chiméra. Hybridní embrya pak vložili do dělohy prasečí matka a čekali, než embrya vstoupí do prvního trimestru.

To se podařilo víc než 150 embryím. V každém jednotlivém embryu se vyvinuly prekurzory některých orgánů jako jsou játra nebo srdce. V embryích se objevil malý podíl lidských buněk. Na deset tisíc hybridních buněk připadla jedna lidská.

Proč?!

Podle vědců bude díky tomuto experimentu v budoucnu možné pěstovat lidské orgány v laboratořích. Orgány by byly určeny pro lidi, kteří budou zapsaní na seznam čekatelů na orgány – nemocných lidí, kteří nové orgány potřebují. Díky tomu by se mohlo zachránit na stovky životů ročně. Jen ve Spojených státech zemře 22 lidí za den kvůli tomu, že nemají orgán. Navíc právě na seznamu čekatelů je každých 10 minut jeden nový pacient.

„Naše zjištění jsou nadějí pro další vývoj vědy a medicíny tím, že nám nevídaným způsobem umožňují zkoumat vývin embrya od jeho úplně první fáze. Máme možnost pozorovat, jak se v embryu začínají formovat orgány, což by v budoucnu mohlo přispět ke vzniku nových medicínských a terapeutických metod,“ vyjádřil se člen výzkumného týmu ze Salk Institute for Biological Studies v Kalifornii.

Dodal, že v experimentu se podařilo ukázat, že díky přesnému a záměrnému použití technologie jsou schopni přimět organismus jednoho druhu k tomu, aby produkoval konkrétní orgán, který sestává z buněk jiného druhu. Naklonováním prvního hybridu prasočlověka udělala věda obrovský krok vpřed.

Je to ještě etické?

I když se vědcům podařilo vytvořit prvního prasočlověka na světě, má to své etické problémy. Lidé se na experiment dívají různě – jedni si myslí, že jde o skvělý pokrok v medicíně, druzí už ale tak nadšení nejsou. Národní institut zdraví ve Spojených státech (NIH) napřed na experimentování s lidskými chimérami uvalil moratorium, nyní zvažuje, že zákaz stáhne.

„Jediným cílem výzkumu a experimentů s klonováním chimér je zjistit, jestli je možné pomocí kmenových buněk a technologie na úpravu genů vytvořit geneticky shodné lidské tkáně a orgány. A máme důvody být optimističtí, že pokračující práce nakonec povedou k úspěchu,“ vyjádřil se Belmonte. Díky tomuto procesu získávají podstatně hlubší poznání o evoluci jednotlivých druhů, ale také o embryogenezi člověka či vzniku některých chorob. „Toto poznání bychom sotva získali nějakým jiným způsobem,“ dodal.

Aby se předešlo etickým spekulacím, byl život prasočlověka ukončen po 28 dnech jeho vývinu.

Napsala ŠT

Zdroj: truththeory.com