Žádáte o invalidní důchod? Nenechte se zaskočit zdlouhavým procesem

Vzhledem k vašemu zdravotnímu stavu jste se rozhodli zažádat o invalidní důchod. Obrňte trpělivostí a pevnými nervy, protože jeho vyřízení není jen formalitou, která trvá několik minut či dní. Jak to s invalidními důchody je, na co máte právo a jak probíhá samotné rozhodování jsme se zeptali JUDr. Jany Palečkové, právní poradkyně Kanceláře ombudsmana pro zdraví.

Právě na Kancelář ombudsmana pro zdraví se můžete bezplatně obrátit v případě, že si nejste něčím jisti, při žádosti o invalidní důchod se vyskytly problémy nebo vám je dokonce zamítnut a vy jste přesto přesvědčeni, že vám náleží.

Kam s žádostí a co s sebou

V případě žádosti o invalidní důchod by vaše kroky měly v první řadě směřovat na Okresní. Městskou nebo Pražskou nebo správu sociálního zabezpečení, ke které jste přiřazeni podle místa bydliště. „K žádosti o invalidní důchod můžete přiložit i lékařské zprávy, které nesmí být starší než jeden měsíc. Mělo by z nich být jasné, že se váš zdravotní stav radikálně zhoršil, má trvalé následky nebo není šance na jeho zlepšení a návratu do pracovního procesu,“ vysvětluje JUDr. Jana Palečková, právní poradkyně Kanceláře ombudsmana pro zdraví. Pokud tyto zprávy nebude chtít pracovnice úřadu přijmout s tím, že si je vyžádá sám posudkový lékař, nedejte se. Odevzdat je máte právo a rozhodně tak máte větší jistotu, že se posudkovému lékaři dostanou všechny potřebné informace.

Co se děje s vaší žádostí

Po podání žádosti na patřičnou Správu sociálního zabezpečení následuje čekání na rozhodnutí, tedy zda vám invalidní důchod přiřknou a v jaké výši nebo nikoli. Správa sociálního zabezpečení má na rozhodnutí 90 dní. A to je mnohdy první velké překvapení pro žadatele.

„Často se nám ozývají lidé, kteří jsou rozhořčeni nebo minimálně zaskočení lhůtou pro vyřízení jejich žádosti. Mylně se totiž domnívají, že donesou žádost a popřípadě i lékařské zprávy na správu sociálního zabezpečení, kde obratem rozhodnou a dají jim písemné rozhodnutí s výměrem důchodu. Tak to ale v praxi nefunguje,“ říká JUDr. Palečková a dodává: „Správa sociálního zabezpečení žádost postupuje Lékařské posudkové komisi. Ta do 45 dnů od převzetí spisu vypracuje na základě lékařských zpráv lékařský posudek. I v případě, že jste s žádostí sami dodali lékařské zprávy, vyžádá si posudkový lékař posouzení vašeho zdravotního stavu od vašeho praktického lékaře a zpravidla i od lékařů odborností ve spojení s vaší hlavní diagnózou. K posudku jako takovému se vyjádřit nemůžete. Málokdo ale ví, že lze, máte-li dojem, že nezohlednil některé skutečnosti, požádat o jeho doplnění. Nesmíte ale otálet, protože lhůta činí jen 8 dní od doručení posudku.“

Rozhodnutí

Správa sociálního zabezpečení ve stanovené lhůtě 90 dnů informuje žadatele o výsledku, zda mu byl invalidní důchod přiřknut nebo nikoli. Finální rozhodnutí není podmíněno jen vyjádřením Lékařské posudkové komise, ale mohou jej ovlivnit i další aspekty. „V praxi tak může dojít k tomu, že je žadateli uznána invalidita určitého stupně, ale invalidní důchod mu není přiřknut. Může se tak stát například v případě, že má žadatel nedostatek takzvaných odpracovaných let nebo za něj nebylo placeno důchodové pojištění či si ho sám neplatil,“ vysvětluje JUDr. Palečková.

Námitky proti rozhodnutí

V případě nesouhlasu s rozhodnutím může žadatel podat námitku, a to do 30 dnů od doručení rozhodnutí k České správě sociálního zabezpečení. Ta má na vyřízení stížnosti 30 – 60 dní, doba se většinou odvíjí od toho, jak je případ komplikovaný.

Ale ani v případě, že bude opět rozhodnuto ve váš neprospěch není ještě nic ztraceno. „Proti rozhodnutí správního orgánu, tedy České správy sociálního zabezpečení, je možné podat nejpozději do dvou měsíců od doručení rozhodnutí žalobu ke Krajskému či Městskému soudu,“ upřesňuje právní poradkyně Kanceláře ombudsmana pro zdraví.

V tomto případě musí žadatel počkat na vynesení rozsudku soudu. Pokud ani v tomto případě nerozhodne soud v jeho prospěch a po poradě se svým advokátem dospěje k závěru, že má šanci v soudním řízení uspět, existuje pro něj ještě poslední možnost. Tou je kasační stížnost na rozhodnutí Krajského či Městského soudu, která se podává k Nejvyššímu správnímu soudu, a to nejpozději do dvou týdnů od doručení rozsudku.

„Nejvyšší soud může žalobě vyhovět, v tom případě vrací věc zpátky Krajskému nebo Metskému soudu. Může ale rovněž rozhodnutí soudu nižší instance potvrdit a v tomto případě už není možné podat proti rozsudku další odvolání,“ říká JUDr. Palečková.

Kdykoli také můžete podat žádost znovu − klidně hned po prvním zamítnutí nebo až po rozhodnutí soudu – je to jen na vás. Neexistuje žádná lhůta, po kterou byste museli čekat.

Invalidní důchody v kostce

Invalidita se stanovuje ve stupních, které jsou celkem tři a určují míru poklesu pracovní schopnosti.

V ČR je v současnosti evidováno přes 400 000 osob, které pobírají invalidní důchod. Jednou z nejčastějších příčin invalidity jsou psychické problémy, jejichž výskyt rok od roku narůstá a zároveň dokonale vypovídá o dnešní moderní době. Jen pro představu, v roce 2017 bylo neuvěřitelných 100 000 Čechů shledáno invalidními na základě duševních onemocnění.