Nikdy jsem nebyla žádná puritánka a nikdy jsem neměla problém se ženskou sexualitou. A jinak tomu není ani dnes, byť jsem ve velmi pokročilém věku. Ale nepřestala jsem být ženou. Ráda se o sebe starám a užívám si moudrost i zkušenosti dovršeného věku. Avšak mám tři dospělé děti, které se s mým postojem k životu nehodlají smířit. Vše katastrofálně vygradovalo v momentě, kdy jsem si začala s mužem. S mužem, který je o celých 31 let mladší, než já.
Někdy se v životě prostě odehrají věci, které člověk neplánuje, není na ně připravený a ani jim nejde naproti. A přesto se stanou. Nikdy jsem nebyla ten typ, který by se stranil moderních technologií a toužil by ve stáří hledět prázdně z okna domova pro seniory. Já jsem stále vitální, plná energie a nehodlám to na světě zatím nijak zabalit. Protože mám spoustu společenských aktivit, vstoupil mi do života mladý muž. Tedy, vedle mě je mladý. Ve skutečnosti mu rozhodně není žádných dvacet. Je to dospělý muž se vším všudy, ví dobře, co od ženy očekává, a já vím, že mu to mohu nabídnout. Jsem už dlouhá léta vdovou a tak jsem se tomuto novému pobláznění nijak nebránila. Jednoduše jsme se poznali a začali po sobě toužit. Já sama jsem neřešila otázky ohledně věku. Prostě nás to k sobě táhlo, a protože jsme svobodní lidé, nebránili jsme se tomu. Z románku se ale rozvinul postupem času i vztah. Je nám spolu tak dobře, jsme jeden druhému oporou a doplňujeme se, máme si pořád o čem povídat, líbí se nám stejné aktivity a očekávání jsou od vztahu, i navzdory věkovému rozdílu, stejná. A přesně tohle byl začátek konce.
Když si najde muž výrazně mladší milenku, není na tom nic divného. Většina to považuje za očekávatelné. Ale když si najde mladíka starší žena, považuje se to za NECHUTNÉ. Alespoň takto to nazvala moje rodina. Každá návštěva a setkání skončí fiaskem. Křik, nepochopení, urážky, jízlivost, nejapné narážky. Nikdy bych netušila, že moji dva synové a jedna dcera jsou tak konzervativní. A ještě míň bych se nadála toho, že mi nebudou přát štěstí. Mají své rodiny, dohromady mám sedm vnoučat, kterým se plně věnuju, dceři jsem finančně dlouho vypomáhala a teď za všechnu svou starost sklízím urážky, plivání po mém partnerovi a neuctivost. Jednoduše se všechny mé tři děti i s jejich protějšky semkly a spikly proti mně. Neustále mi podsouvají, že mě můj partner jen využívá, že tohle není láska, ale šílenství. Že k mému věku se takové bláznovství absolutně nehodí a že si na mě lidé ve vesnici ukazují. Moje děti se za mě citelně stydí a dávají mi to pořádně najevo. Nechtějí se semnou scházet a když už, striktně bez mého partnera. Prý nechtějí dělat vnoučatům zmatky v hlavě. Ale co s tím vnoučata mají společného? Od doby, co se ke mně přítel nastěhoval, k nám nemohou vnoučátka ani chodit na noc. Jako bychom byli nějaké zrůdy a prováděli v panelákovém doupěti bůhvíjaké orgie. Tak to na mě působí.
Moje děti mě na celé čáře zklamaly. Teď, protože jsem skutečně zamilovaná a věřím, že je to skutečný vztah, zřejmě dokonce mého života, tolik to zjištění nebolí. Ale když si vzpomenu na vnoučátka a na to, že bych měla volit mezi partnerem a jimi, je mi z toho špatně. Svého štěstí se nechci vzdát, ale někdy v noci skutečně přemýšlím nad tím, jestli jsem všechno neměla víc domyslet. Pak mě ale přemůže touha po vlastním spokojeném životě a je to zase ode zdi ke zdi. Zatím si nedokážu vůbec představit, jak to všechno bude dál.
Míla, 69 let
Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na info@babinet.cz.
Redakčně zpracovala Bára Klímová
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)
Milá paní, já mám pocit, že jste romantik a přeji Vám ten vztah. Je to Váš krásný život. Nikdy a nikým si ho nenechte vzít.
Paní Mílo, i já vám fandím. Máte odvahu a kuráž, že jste do toho šla. Já bych se toho teda bála, ale vlastně vám závidím. Na děcka se vyprdněte a žijte si svůj život. A jestli s vaším věkem nemá problém váš partner, tak se neohlížejte vlevo vpravo. Život je třeba si užít se vším všudy a to, že se to nelíbí vaším dětem, vůbec neřešte.
No..., že nechtějí vnoučátkům dělat zmatek v hlavě, je v pořádku. Malé děti, zejména předškolní, mají mnohem větší empatii než dospělí a okamžitě vytuší, že někde je něco divně. Vycítí ten chlad svých rodičů k babičce, toho slona v pokoji, vycítí podivný vztah k tomu pánovi a samozřejmě vycítí, že babička se chová k nějakému klukovi věku jejich oddílového vedoucího na letním táboře způsobem, kterým se babičky obvykle nechovají ani k dědečkům, natož k ostatním lidem. Budou zmatené, na to vezměte jed, a poonesou si z toho jakousi stopu nejistoty do života. Jejich živote je celý před nimi, tak jim jejich psychiku nekažte. Kromě toho za výchovu odpovídají jejich rodiče a pokud si styky vnoučat s vašim novým přítelem nepřejí, musíte to respektovat. To si nepřejí mnozí rodiče ani tehdy, když přítel babičky nebo přítelkyně dědečka jsou vzájemně přibližně stejně staří. Nechte vnoučatům jejich pokrevní babičku a nového člověka do toho netahejte. Stejně by se pod jejich dotazy časem necítil dobře (děti jsou upřímné a bezelstné). Pokud jde o váš vzájemný vztah, užijte si, dokud s vámi chce být, žijte současnostía neplánujte, že s ním dožijete do konce svého života - protože při uvedeném věkovém rozdílu by v pozadí s pravděpodobností hraničící s jistotou byla skutečně jen jeho vypočítavost, možná je po vás co dědit. Asi si je nejistý a potřebuje i ve svých 38 let někoho, kdo ho povede životem, ale jakmile se mu okolí začne příliš smát, anebo vy budete ztrácet síly a budete potřebovat spíš péči než být mu oporou, převáží nevýhody nad výhodami a buď uteče, nebo jen bude čekat, aby už už přišlo to dědictví. Je také možné, že si není jist svou sexualitou, ale nechce to přiznat - potkala jsem za život několik gazů, kteří se drželi o hodně starších žen. (A užívali si bokjem, anebo jakmile ovšem bylo společensky přijatelné jít se svou sexuální orientací ven, přiznali se a odešli.)I u mladých žen, které si najdou o mnoho starší muže, je příčinou buď nezralost, potřeba být veden a obdiv k životním zkušenostem, anebo vypočítavost. Společnost to ví a také zná vliv mladého zajíčka na ego stárnoucího muže, takže si zvykla, ale bokjem se směje také. nemyslete, že dospělé dcery jsou nadšené, když si otcové najdou milenky mladší než dcery a vezmou si je. Na závěr ještě jednou: užívejte si přítomnosti, abyste nebyla příliš zklamaná, až tak růžová nebude, a svým dětem se nedivte. Vy byste se na jejich místě chovala podobně.