Pravé české Vánoce: betlémy se vrací!

České Vánoce patří k těm nejkrásnějším! Pečení tradičního cukroví, klasický půst a zlaté prasátko, vůně purpury, prskavky, Štědrovečerní večeře s kaprem a bramborovým salátem, postava vlídného Ježíška, zdobení vánočního stromku, a u něj samozřejmě betlém. Tradiční český betlém, bez kterého by snad ani Vánoce nebyly klasickými Vánocemi. Po letech, kdy na nějakou dobu betlém ve spoustě rodin jako symbol Vánoc vymizel, se zase vrací. Kde se vlastně betlém vzal a co nám symbolizuje? Seznamte se se zajímavými fakty.

Betlém live už ve 13. století

Tradice betlémů sahá až do 13. století k Františkovi z Asisi, který v místní italské kapli zinscenoval betlém „live“. Do kaple přivedl živého osla i vola, pozval místní obyvatele a odsloužil půlnoční mši.  Na 13. století možná trochu pokrokový a odvážná krok, díky němu se však navždy pozměnila tradice Vánoc a jejich atributy.

Betlémy i s místními obyvateli

K nám se betlémy začaly dostávat koncem 18. století, kdy jesličky musely opustit kostely, a tak začaly se šířit mezi běžnými lidmi ve městech a na vesnicích. Vlivem lidské tvořivosti se postupně vedle základních postav Ježíška, Marie, Josefa, pastýřů se stády, osla, vola a třech mudrců, začaly objevovat i další postavy. Ty průběžně přidávali lidé té doby a většinou zobrazovaly jejich blízké okolí.

V 19. století začaly být betlémy jako tradiční symboly Vánoc postupně vytlačovány vánočními stromky, nyní už jsou však společně s nimi zase jedním ze základních symbolů těchto svátků. Betlémů a dokonce i betlémářů je dodnes celá řada. O tom svědčí například četné výstavy v adventním období.  Ručně modelované, vyřezávané ze dřeva, tvořené z papíru – s těmi všemi se můžeme setkat.

Pro domácí využití jsou pak nejpraktičtější Betlémy z papíru, které se dají rychle sestavit a rozložit nebo v případě potřeby i snadno přemístit.