Filmová recenze: Hypnotizér

Před pár lety mě doslova strhla kniha Larse Keplera Hypnotizér.

Filmové zpracování tohoto švédského bestselleru natočil Lasse Hallström - režisér velice úspěšných snímků: Co žere Gilberta Grapea, Čokoláda nebo Lov lososů v Jemenu a Pravidla moštárny.

Filmové zpracování knižních bestsellerů bývá tvrdým oříškem i pro zkušené režiséry, proto mě velice zajímalo, jak si s knižní předlohou kriminálního thrilleru poradil úspěšný švédský režisér.

Příběh nezačíná zrovna chutně a lichotivě. Velmi brutálně je vyvražděna celá rodina. Jde skutečně o hotová jatka, jiný příměr mě bohužel nenapadá. Jako zázrakem přežije starší syn Josef /Jonatan Bökman/. Rychlostí blesku je dopraven do místní nemocnice a všichni usilují o záchranu jeho života.

Vyšetřováním povolaný kriminalista Joona /Tobias Zilliacus/ se prostřednictvím ošetřující lékařky Danielly /Helena af Sandeberg/ zkontaktuje s odborníkem na hypnózu, psychiatrem Erikem /Mikael Persbrandt/. Jako mávnutím kouzelného proutku se události dají do pohybu. Do velmi překvapivého, chvílemi až šokujícího pohybu.

Stejně jako kniha nabízí i kriminální thriller hned několik velmi hlubokých témat: Rodina, síla kmene, síla klanu, rodinné vazby, my dva k sobě patříme a ti ostatní jsou cizí. Dítě vždy miluje a plně respektuje svoji matku, i když navenek se situace zdá být právě opačná. Mateřský pud je neuvěřitelně silný, každá samice pro svého potomka učiní maximum, i kdyby ji to mělo stát život.

Velmi jsem obdivovala herecký výkon Mikaela Persbrandta v roli Erika. Velice sugestivně ztvárnil vnitřní boj Erika, který má velmi silnou závislost na prášcích na spaní, jíž se snaží odolávat, i když ví, že jeho boj je předem prohraný.

Další z hlavních rolí Josefa ztvárnil Jonatan Bökman. Pubescentní chlapec několika tváří. Věřím, že sám se v nich někdy může na chvíli ztratit. Herecký výkon, který Jonatan odvedl, si zaslouží vysoké ocenění hlavně vzhledem k jeho věku. Pohyby, mimika, gesta, každou chvíli mě uváděl do úžasu či nervozity. Obvykle se říká, že žena má několik různých tváří. V tomto případě to jednoznačně platí o Josefovi.

Hypnotizér je velmi silným snímkem. Dostane se vám pod kůži a jen tak se ho nezbavíte. Obvinění vypadají zcela normálně, jsou to lidé jako my. Mají stejná přání, stejné sny, pouze si je plní svým vlastním způsobem. Zcela evidentně to jinak neumí. Ani neumí přemýšlet, jak jinak si svoje přání splnit. Co se skrývá za každou tváří, kterou potkáme na ulici, v kině, v restauraci či v zaměstnání? Co každý z nás skrývá a jak dlouho to vydrží skrývat? Věřím, že Hypnotizér vás zaujme a svým způsobem donutí číst mezi řádky. Přeji vám nezapomenutelný divácký zážitek.

Švédsko 2012

Režie:  Lasse Hallström

Hrají: Tobias Zilliacus, Mikael Persbrandt, Jonatan Bökman, Lena Olin, Helena af Sandeberg, Oscar Pettersson

Premiéra: 23.5.2013

Zdroj foto: www.eeap.cz

Napsala Hana Kasalová