Jak číst etikety aneb GDA značení potravin

radí odborník na výživu RNDr. Pavel Suchánek,

V současné době je obezita považována za jeden z hlavních zdravotních problémů populace. Pro mnohé je to však problém spíše estetický, než zdravotní. Nemá jedinou příčinu, ale je důsledkem více faktorů: lidé jedí více než potřebují, nemají dostatečnou fyzickou aktivitu a svůj podíl přináší také genetická dispozice a zdravotní stav (nemoci, léky). S nadváhou i obezitou bojuje výrazně více mužů než žen. Přebytečné kilogramy trápí 64 % českých mužů a 49 % žen.

Jak s přebytečnými kilogramy bojovat je v první řadě otázkou nastolení rovnováhy mezi energetickým příjmem a výdejem. Problémem je, že většina z nás nemá představu kolik energie za den zkonzumuje v jídle a nápojích. Na obalech musí být uvedeny informace         o obsahu energie a živin na 100 g potraviny, ale většina potravin se neprodává ve 100 g balení, ale často v 30 g v případě musli tyčinek, nebo 150 g v případě mléčných výrobků, nebo naopak v rodinných baleních o hmotnosti 500 i více gramů. Bez kalkulačky může být těžké zjistit, kolik energie zkonzumovaná porce obsahovala a jak velká by měla být vhodná porce k jednomu jídlu. Právě z těchto důvodů přišli před několika roky výrobci potravin a nápojů s označováním tzv. nutričními bublinami, které popisují jaká je doporučená velikost jedné porce u konkrétní potraviny a kolik daná porce obsahuje energie, prospěšných živin, nebo naopak živin, které bychom měli sledovat a omezovat pro jejich rizikovost na zdraví.

Značení GDA (v překladu guideline daily amounts), neboli denní doporučené množství, nám tedy poskytuje jednoduchou informaci o tom, jaký podíl tvoří jedna porce dané potraviny z doporučeného denního příjmu energie, některých živin (sacharidů, cukru nasycených mastných kyselin a dalších významných látek – vlákniny, nebo  sodíku) na osobu.

Energie

Pro potřebu značení GDA  byl doporučený denní příjem energie stanoven ve výši 2 000 kcal na osobu a den, což je hodnota odpovídající energetickému příjmu zdravé ženy s průměrnou tělesnou hmotností a střední fyzickou aktivitou. Doporučený denní příjem energie není pro všechny stejný a mění se v závislosti na věku, hmotnosti, výšce, pohlaví a úrovni fyzické aktivity a pohybuje se v rozmezí 5 800 až  13 000 kJ (1 400 až 3 100 kcal) denně u dětí, 9 240 až 11 340 kJ (2 200 až 2 700 kcal) denně u mužů a 7 560 kJ až 9 240 kJ (1 800 až 2 200 kcal) denně u žen.

Proč GDA?

Jedná se o velmi  přehledný a srozumitelný způsob značení, protože obsah energie               i jednotlivých živin je přepočten na procenta z celkového doporučeného příjmu – je tedy ihned patrné, že když sníme daný výrobek, tak přijmeme  například 18% z celkového denního energetického příjmu, pokryjeme tím 5% doporučeného příjmu sacharidů apod. A na základě těchto informací si pak sami můžeme vybírat vhodné potraviny nebo naopak některé už v průběhu konkrétního dne již nezařazovat.

Čtení etiket a jejich pochopení může být tedy klíčové pro zdravý a vyvážený jídelníček. Právě proto je u GDA značení v nutričních „bublinách“ vypsáno kolik procent z dané sledované hodnoty splníme, sníme, vypijeme, pokud zkonzumujeme jednu porci daného výrobku. V praxi to znamená, že dostáváme na obalu informaci o tom, zda například nepřekračujeme maximální  doporučovaný  denní příjem energie, cukru, nasycených mastných kyselin, nebo soli, což je důležité, protože například podíl cukru stejně tak jako nasycených mastných kyselin na celkovém příjmu energie by neměl být vyšší než 10%. Pro zajímavost u cukrů pokud převedeme hodnotu 100% GDA na hmotnost tak jde o 90 gramů cukru na den (18 kostek cukru), ovšem u nasycených mastných kyselin je to jen 20 gramů (2 rovné polévkové lžíce másla nebo sádla). Stejně tak se například dozvíme kolik z doporučeného množství zkonzumujeme prostřednictvím výrobku zdraví velmi prospěšné vlákniny. GDA značení nás tedy informuje nejen o tom kolik, ale i jaké všechny druhy a podskupiny živin daná porce výrobku obsahuje, což je důležité, protože existují velmi přesná doporučení na celodenní příjem soli, vlákniny a samozřejmě dalších velmi důležitých složek výživy.

Může se to zdá jednoduché a možná pro někoho zbytečné, dále popisovat obaly výrobků, ale je potřeba si uvědomit, že například procentuální údaj na výrobcích o obsahu sodíku a soli má obrovský význam, stejně jako informace o obsahu cukrů a sacharidů, nebo tuků a nasycených mastných kyselin.

Běžný spotřebitel rozdíl mezi sacharidy a cukry, nebo mezi nenasycenými mastnými kyselinami a nasyceným příliš nevnímá. Povědomí o cukru nebo nasycených mastných kyselinách sice lidé mají, ale zatím nejsou zvyklí vyhledávat takové údaje na výrobcích, na rozdíl celkového obsahu energie, sacharidů a nebo tuků. Navíc obecná informace o množství sacharidů nebo tuků přitom nic neříká o složení výrobku, tedy kolik obsahuje cukrů a kolik škrobových složek.

Věděli jste, že?

Z hlediska příjmu sacharidů a energie je často velmi přeceňován a démonizována konzumace slazených sycených nápojů, ovšem při bližším pohledu zjistíme, že například taková porce nápoje Coca-Cola (250 ml) obsahuje pouze 5% doporučeného denního příjmu energie, což je srovnatelné se stejným množstvím 100% džusu, je to méně než je energie v porci ovocného jogurtového nápoje nebo výrazně méně než ve stejném množství ovocného nektaru. Záleží především na množství dané potraviny v celkovém energetickém příjmu a výdeji za den, tedy na naší aktivitě nebo naopak neaktivitě. Pokud jsou tyto hodnoty v rovnováze, tak nemusíme mít strach ze sklenice slazeného nápoje, nebo kousku čokolády.

Které hodnoty můžete na obalech díky GDA sledovat?

Výrobci definují GDA systém jako „průkaz totožnosti“ každého výrobku. Informace, které se dozvíme můžeme rozdělit do dvou základních skupin

1) Informace o složení výrobku, kdy složky obsažené ve výrobku jsou řazeny sestupně podle jejich použitého množství od těch, kterých výrobek obsahuje nejvíce, až k těm, které jsou zastoupeny v nejmenším množství.

2) Informace o nutričním složení, tu najdeme v tzv. nutriční bublině, která uvádí

množství energie obsažené v 100 g nebo 100 ml výrobku zároveň s množstvím hlavních živin, jako jsou bílkoviny, sacharidy a tuky. Na obale mohou být uvedeny rovněž vitaminy, minerální látky a vláknina. Veškeré informace mohou být doplněny i přepočtem na jednu porci výrobku, nebo doporučené množství, které bychom měli konzumovat např. polévková lžíce apod.

Příjem energie

Pro správnou činnost organizmu je příjem energie základní nutností. V lidském těle existuje mnoho procesů, na které je nutné vynakládat energii a které by v případě jejího nedostatku nemohly správně fungovat. Zdrojem energie pro lidský organizmus je obecně potrava. Z potravin přijímáme řadu nezbytných živin – především bílkovin, tuků a sacharidů, které jsou pro činnost našeho organismu nejdůležitější. Je proto potřeba, aby byly tělu dodávány ve správném poměru. Kromě těchto tří hlavních složek potravy je důležité neopomíjet ani příjem vitamínů a minerálních látek, jelikož plní také významné funkce. V potravinách a nápojích se však skrývají  i látky, které nemusí vždy organismus ovlivňovat pouze pozitivně. Je tedy nutné sledovat u potravin a nápojů obsah ostatních látek, jako např. soli či nasycených mastných kyselin. Stejně tak je důležité dbát a snažit se, aby množství energie přijaté bylo v rovnováze s množstvím energie vydané. V případě, že tomu tak není, dochází k narušení rovnováhy a následně ke zdravotním problémům.

Údaje z obalů výrobků