555. Stýskání

Stýskání

Podej mi svoji ruku,

já Tvoji ve své dlani,

chci hladit a hřát.

Jsem daleko i blízko

ale mně se stýská.

Jít tak proti času

a na hrázi zase stát

a Tebe,

Tvých ramen se lehce dotýkat.

Být tak krunýřem Tvého těla,

aby tolik nebolelo

a mohla jsi vstát a jít.

Říkáš, že i tak se musí žít,

nejen dávat,

ale i brát a něco si přát.

Chci Ti všechno dát.

Vítr si pohrává s Tvými vlasy,

slunce vykresluje paletu barev,

jak rád bych své prsty

do Tvých vlasů vplétat chtěl.

Jsi můj sen, jsi mé svědomí,

jsi můj den, jsi mé vědomí,

jsi má noc, jsi mé toužení.

Dá se říci,

že vnímáme víc vše kolem nás,

jsi daleko a blízko

moje štístko.

Podej mně svoji ruku

a nech se proti proudu času vést.