Neznámá krajina
Nenechám Tě jít, lásko má,
nemůžeš odejít,
do krajiny neznámé.
Stále něco hledáme
a věříme v lepší den,
který přijde s novým ránem.
Do voňavého klína Ti položím noc,
k nohám modré z nebe,
já chci jen Tebe.
Ruce jsou křídla bělostná,
slunce je odleskem Tvojí tváře.
Zastavil se čas,
jako slunce za bílého dne
a měsíční záře na hvězdném nebi.
V krajině snů jsem Tě hledal,
dlouhou cestu mám za sebou
a štěstím se zalykám.
Nenechám Tě odejít,
do neznámé krajiny.
„Babí, můžu jít k Vám nahoru?“ ozval se dětský hlásek pod schodištěm. „Tak jen pojď“, odpověděl mu ženský hlas s potěšením a zjevnou radostí....
Autor : Lucie Absolonová Máma Náš čas je pouhopouhé prozatím Tvůj smutek může zahnat objetím Anděl, jenž suší tvoje slzy On ví, že je...
Autor: Václava Eiblová Objetí Spočinout v objetí na chvíli, Objetí přítele pevné, chápající Mohu věřit, mohu doufat ...
Autor: Karel Koura Máj Na rozkvetlém paloučku ztichly včelí hlásky v zapadajícím sluníčku usnuly sedmikrásky ...
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
na webu pravopisne.cz
Vaše názory
Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)