Rozpadá se mi manželství. Manžel není schopen pochopit, že za změny nálad může menopauza, píše Jana

Než budete všechno svádět na manžela, tak byste se měla pokusit (i s pomocí lékaře) zvládat svoje návaly vzteku. Věřím, že se Vám vrátí ten manžel, kterého si pamatujete a buďte si jistá, že i absenci sexu bude zvládat lépe. Vžijte se do role chlapa, který si Vás pamatuje jako super ženskou a najednou má vedle sebe uštěkanou fúrii. To pak časem bouchnou saze i největšímu kliďasovi.

Paldo, manžel věděl, co se bude dít, slíbil jí podporu a místo toho jí akorát podkopává. Což je u mužů bohužel typický, nejdřív sliby a pak "já si nemyslel, že to bude tak hroznýýý" a "myslel jsem že jsi jinááá". Jako, proč by se manželka měla milostpánovi zavděčovat? Souhlasím, aby navštívila lékaře kvůli těm záchvatům vzteku atd. to jde řešit. Ale manžela by buďto měla vzít s sebou, aby mu lékař vysvětlil co a jak -třeba to od doktora bude brát víc vážně než "jen" od manželky; nebo mu říct, ať si buď zvykne na změnu a nebo ať si jde kam chce. A od čeho je, mimochodem, internet? Slíbil jí podporu a při první příležitosti otočil a hned je manželka ta špatná. A to ho varovala dopředu, tak čemu se doprkýnka diví?

Je mi 54 let, taky procházím hormonálními změnami a nehodlám si kvůli tomu ničit manželství. Když paní Jana nezvládá přechod po psychické stránce, tak se může poradit s lékařem o vhodné medikaci na uklidnění (předpokládám, že třeba bylinné přípravky zkusila). Kvalitní léky může předepsat i praktický lékař a protože přechod může být spouštěčem depresí, není žádná ostuda ani pohovor s psychiatrem. A když to drhne v posteli, tak se dá koupit zvlhčovací gel a přemoci se, naplánovat hezký večer i když zrovna nemám chuť. Když od akce nebudu předem nic očekávat, tak může přijít jen příjemné překvapení. Je třeba mít na poměti, že se dostáváme do věku, kdy už začíná být víc (volných) žen než mužů a když budu manžela permanentně nasírat, že negativní impuls vždy vzejde ode mně, může se stát, že jiná pro něho projeví více pochopení ve všech směrech. Naštěstí s manželem pořád něco plánujeme, chodíme na výlety, do divadla, doma obnovujeme taneční schopnosti podle videí na netu, každý den si spolu povídáme, tak na nasírání není čas.

P.S. Tak podivné rozdělení slov na konci řádku není moje práce, zdejší systém si slova rozdělil sám.

Manžel není schopen pochopit... no a to je popis vztahu. Nevážíte si ho, máte ho za tupce, nezajímá vás, co cítí on, jaké má potřeby, tzn. nemilujete ho, možná je vám úplně lhostejný. A co čekáte, že se vám vrátí? Na hormonální nerovnováhu existují léky, vaginální sex se dá snadno nahradit jinými zajímavými praktikami a vaše nálady, drahá dámo, celkem nikoho nezajímají, když vy sama s tím nic neděláte. Manžel by vás třeba podpořil, kdybyste mu řekla: chodím k lékaři, beru hormony, ale bude to chvíli trvat, tak buď prosím trpělivý, protože já vím moc dobře, že tím trpíš stejně, jako já. Budu se ti to snažit vynahradit jinak. Řekni mi prosím, když budu nepříjemná, někdy si to neuvědomuji a mluví za mě hormony. Tak to dělají rozumní dospělí lidé. Sobci vyřvávají do světa, jací jsou chudáci, nedělají nic a chtějí od ostatních, aby se tomu přizpůsobili. Hezky pěkně se chováte k člověku, který vám celý život pomáhal a kryl záda!