Časté vysvětlení, proč je právě pátek třináctého považován za nešťastný den, vychází z počátků křesťanství, kdy byl na Velký pátek ukřižován Ježíš Kristus. U jeho poslední večeře sedělo třináct lidí, avšak jen dvanáct jich přežilo...     

    

„Nešťastný“ pátek třináctého bývá pak často spojován též s osudem templářského řádu. Začátkem 14. století byl totiž templářský řád evropskou velmocí. Jeho vojenská i ekonomická síla byla větší než leckterého suverénního státu, což však celá řada panovníků považovala za ohrožení svých zemí. Nelze se tedy ani příliš divit, když se v roce 1307 francouzský král Filip IV. Sličný, sám u řádu značně zadlužený, rozhodl proti templářům zakročit. Oficiálním důvodem francouzského vládce bylo neposkytnutí příspěvku na jeho válečné výdaje, avšak jednalo se pouze o záminku. Král tlačil na papeže Bonifáce VIII., aby řád exkomunikoval, ten ale opakovaně odmítal. Ani jeho nástupce, papež Benedikt XI., se nenechal přesvědčit. Až další papež v řadě pak nakonec přistoupil k pronásledování řádu.

foto / Pixabay

Kromě oficiální záminky s neposkytnutím příspěvku byli templáři následně obviněni z celé řady dalších přestupků. Jednalo se kupříkladu o obvinění z kacířství, zapírání Krista či homosexuality.  Nejznámější je pak zřejmě nařčení z uctívání modly Baphometa. Kromě vynucených přiznání ale neexistuje žádný důkaz existence takové modly. Uzavřenost a tajemnost řádu ovšem vedly k tomu, že lidé byli těmto obviněním nakloněni i uvěřit...

Osudný den pro řád nastal právě v pátek 13. října 1307. Tímto dnem byl pátek a právě zde vznikla pravděpodobně pověst o nešťastném pátku třináctého. Již od noci začalo po celé Francii rozsáhlé zatýkání všech členů a zabavování řádového majetku. Jenom ve Francii bylo zatčeno více než pět tisíc rytířů včetně velmistra Jacquese de Molay.

Většina ze zatčených rytířů strávila ve vězení nejméně rok, v průběhu kterého byli vystavování mučení. Mnoho z nich se nakonec přiznalo k často až nesmyslným obviněním. Přiznal se i samotný velmistr, jenž ale svou výpověď opakovaně měnil. Pro mnoho z nich znamenalo přiznání trest smrti upálením. Velká část členů řádu byla nakonec propuštěna, to se ovšem netýkalo nejvyšších představitelů řádu, ti byli všichni odsouzeni na hranici.

Podíváme-li se více do současnosti, za další možný původ konceptu, případně za jeho popularizaci v USA, je považována novela z roku 1907 Friday the Thirteenth (Pátek třináctého), kterou napsal americký obchodník a spisovatel Thomas W. Lawson. Hlavní postavou příběhu je burzovní makléř, jenž si vybere právě datum pátek třináctého jako den, kdy zahajuje jisté machinace, které mají způsobit pád burzy na Wall Street. Novela se ve své době dočkala úspěchu a v roce 1916 byla zpracována do stejnojmenného filmu.    

Neslavný pátek třináctého však bývá spojován i s dalšími tragickými událostmi. Například v pátek 13. října 1972 se nad pohořím Andy zřítilo letadlo s ragbyovým týmem. Velká část cestujících sice nehodu přežila, ale na záchranu čekali velmi dlouhou dobu v poušti. Dva z přeživších cestujících nakonec ušli desítky kilometrů dlouhou trasu, aby přivedli pomoc.

V New Yorku se v říjnu roku 2006 zase dočkali velice nevídaného počasí. Již o den dříve se kolem pobřeží začala formovat silná sněhová bouře, jež udeřila o den později, a to opět v pátek třináctého. Nasněžilo více než půl metru sněhu a díky nečekaně extrémnímu počasí tehdy navíc zemřelo i třináct lidí.

A ve výčtu podobných příkladů bychom mohli pokračovat… Otázkou je, zda se jedná o pouhé náhody – či nikoliv… Je tedy jen na vás, jak se právě vy na pátek třináctého díváte...

napsal Petr Matura

Zdroje: cs.wikipedia.org, airlive.net,en.wikipedia.org, ams.confex.com