Jemnou chuť chřestu si naši předkové vychutnávali už před naším letopočtem, ale zároveň jej díky jeho vlastnostem (zejména močopudným, tj. diuretickým) užívali jako lék. Za první zmínku o této zelenině můžeme považovat její zobrazení na fresce z doby 3000 let před naším letopočtem, na níž je obětována egyptským bohům. V antice už znali chřest i v Sýrii či ve Španělsku, Řekové a Římani ho v sezoně jedli čerstvý a na zimu si ho sušili do zásoby – Římané ho sušili vysoko v Alpách na epikurejské slavnosti (epikurejci považovali jídlo za jednu ze slastí života). Římský císař Augustus pak dokonce založil „chřestovou flotilu“ určenou k dovozu této skvělé zeleniny. A že si s ní uměli dobře poradit už v tehdejší kuchyni, dokládá nejstarší dochovaný recept na přípravu chřestu ze třetího století našeho letopočtu, který najdete v díle Apicius De re coquinaria, kniha III. Chřest však zaujal rovněž odborníky – už slavný řecký lékař Galén se v druhém století n. l. o chřestu vyjádřil jako o velmi prospěšné rostlině.

Od historie se rovnou přesuneme k přípravě receptu.

Na dnešní recept budeme potřebovat :

• 550 g těstovin
• 225 g chřestu - oloupaného
• 1 lžíce olivového oleje
• 2 nasekané stroužky česneku
• 350 g hub nakrájených na plátky
• 4 lžíce zeleninového vývaru
• čerstvě mletý černý pepř
• 2 lžíce nasekaného čerstvého tymiánu
• 150 polotučného čedaru - nastrouhaného

Těstoviny uvařte ve vroucí vodě. Stonek chřestu zkraťte o dřevnatou spodní část (asi 5 cm) a vložte do vroucí vody, vařte 2 minuty. Přidejte hlavičky chřestu a vařte další minutu. Pak chřest vyjměte z vody. Na rozehřátém oleji osmahněte česnek a houby. Přidejte vývar, pepř a tymián. Přikryjte poklicí a vařte 2 minuty. Pak přidejte chřest, přimíchejte těstoviny a většinu sýra. Ihned podávejte posypané zbývajícím sýrem.