Růžové víno – není ani červené, ani bílé, je svěží a pije se nejčastěji mladé. Jak takové víno vzniká? Odpověď se nabízí sama. Slije se bílé a červené víno půl napůl a je to. Nevěříte? Dobře děláte. Tak jednoduché to samozřejmě není.

Stejně jako u všech jiných vín i u růžového vše začíná už na vinici – její poloha, půda,  orientace – to všechno má na chuť a kvalitu vína nezanedbatelný vliv. Na růžové víno se pro mnohé překvapivě používají hrozny modrých odrůd jako je Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe nebo Cabernet Sauvignon. Ty potřebují dostatek slunce a tepla a ideálně průměrnou teplotu nejméně 19^o C. Hrozny se musí sbírat vyzrálé a jen odborníci poznají, kdy je ten správný čas..

Rozemlít a naležet

Hrozny vyrostly na kvalitní půdě, nepoškodily je bouřky ani škůdci, jsou tak optimálně zralé a je tu čas zúčtování – tedy sklizně. Hned po ní nechají vinaři oddělit bobule od třapin, rozemelou je a  vyrobí rmut. Potud je postup stejný jako při výrobě bílých nebo červených vín. Růžová se liší tím, že se rmut nelisuje okamžitě, jako u bílého vína. Červené barvivo totiž obsahují slupky hroznů a ty se musí nechat se rmutem krátce naležet. A když krátce, tak opravdu jen několik hodin. Když na víno v této fázi vinař zapomene, brzy má ve sklepě spoustu červeného vína. Poté se rmut vylisuje a vznikne mošt. Mošt vinaři následně odkalí a nechají kvasit za použití speciálně vyšlechtěné kvasinkové kultury.

Vyškolit znamená vylepšit, ne pětku z tělocviku

Při kvašení se  musí vznikající víno chladit, protože vysoké teploty mu nesvědčí. Následně se víno školí. Školení může znamenat řadu kroků, které mají zvýšit kvalitu vína a zahrnuje například čeření, při kterém se odstraní nežádoucí látky, filtraci, zrání vína nebo síření, které chrání před znehodnocením. Úplně nakonec se nechá už skoro hotové víno dozrát. Růžové víno ale nezraje moc dlouho a rozhodně není určené k archivaci. Mělo by se pít mladé, dokud má svěží ovocnou chuť a vůni. Nejlépe do jednoho až dvou let od sklizně. Růžová vína se chlubí celou škálou barevných odstínů – od sladce malinových tónů, přes jemně lososové a pomerančové až po temně cibulové, nebo dokonce téměř fialové odstíny, v závislosti na zvolené odrůdě hroznů a technologii jejich zpracování.