Enzymy jsou biokatalyzátory různých chemických reakcí, bez nich by v těle nebyl možný žádný děj. Mají bílkovinnou povahu a navzájem se liší počtem a pořadím aminokyselin.

 

Jsou částečně přijímány stravou a též částečně tvořeny ve slinivce břišní, ve žlázách s vnitřní sekrecí a v některých jiných orgánech. Velmi zvláštní a zajímavý pohled je na energii enzymů: „U enzymů se v době jejich působení projevuje jisté záření“ (doktor E.Howell – odborník na problematiku enzymů)... “Zářením o kterém v souvislosti s těmito enzymy hovoříte, je projevem čchi, která se uvolňuje při jejich působení v organismu“ (Tchaj – pej, taoistický lékař). Díky těmto novějším vědeckým objevům, které úzce navazují či popisují to, co tradiční východní medicína zná již tisíce let, se podle mého názoru blýská na lepší časy. Věřím, že tyto dva pohledy se vzájemně doplní.

Zdroj enzymů

1) čerstvé syrové ovoce a zelenina (vč. kysaného zelí, pickles či lisovaných salátů)

2) částečně i v suchých plodech, jakmile se zahřejí a navlhčí v lidských ústech a v žaludku, začnou enzymy působit

3) ve fermentovaných potravinách ošetřených rostlinnými aspergilovými enzymy (apergillus = rod plísní) – tj. tofu, natto, tempeh, pasta miso, sójová omáčka, amasaké – fermentované potraviny.

 

Co enzymy ničí

Teplota 54° (což je méně než bod varu 100° či pasterace 63°)

 

Šetrná příprava potravin: na páře či při mírném dušení se sice ničí enzymy v povrchových částech potraviny, avšak ty hluboko uvnitř, kam teplotní vlivy nepronikly, bývají zachovány.

Další metodou přípravy, která nezbaví pokrm všech přírodních enzymů je tzv. rychlé zasmažení - vysoká teplota, velmi krátkou dobu (30sekund-1minuta). Výsledná zelenina musí být křehká.