foto / Freepik

Dostatečný přísun vitamínů hraje velmi důležitou úlohu při udržování lidského organismu v co nejlepší formě. Pakliže tedy trpíte stresem, únavou, srdečními a cévními nemocemi, častými záněty a imunitní funkce vašeho organismu jsou na bodu „0“, tak s největší pravděpodobností děláte chybu ve svých stravovacích návycích. Pestrou a kvalitní stravou získáte dostatek látek, které vás ochrání před volnými radikály a podpoří organismus v jeho boji s nemocemi. 

Imunitní systém je v době zvýšeného stresu oslabený. Vitamíny C a D podporují imunitní systém, který nás chrání zejména v období, které je už samo o sebe dost náročné. Karotenoidy, ze kterých si naše tělo vyrábí důležitý vitamín A najdeme v různých druzích ovoce a zeleniny. „Zaměřit bychom se měli hlavně na konzumaci mrkve, rajčat, listové zeleniny či červené papriky. Velmi dobrým zdrojem železa je maso, hlavně hovězí. Jako doplněk nám mohou sloužit i rostlinné zdroje jako luštěniny, sezamová semínka, listová zelenina, sušené meruňky a celozrnné obilniny. Je třeba mít však na paměti, že železo se z rostlinných zdrojů vstřebává podstatně hůře. K všeobecně lepší vstřebatelnosti přispívá vitamín C, jehož výborným zdrojem je bobulové ovoce a citrusy, červená paprika, brokolice i brambory,“ doporučuje nutriční specialistka Judita Tkáčová.

Nezapomínejte na Béčka

Už nedostatek jednoho vitamínu se může velmi rychle projevit na naší mentální rovnováze. Mnozí z nás si však tyto projevy v první chvíli vůbec nespojí s výživou či nevhodným životným stylem. „Lidé si už tak trochu zvykli užívat při vyšší stresové zátěži hořčík. Sama se setkávám s tím, že ženy s prací, která je náročnější na psychiku, sahají právě po doplňcích s obsahem hořčíku. Trochu se však podle mě zapomíná na vitamíny skupiny B. Hlavně vitamíny B1 – tiamin, B3 – niacin, B6- pyridoxin a B12 – kobalamin. Ty mají přímý vztah ke správnému fungování nervové soustavy, která hraje zásadní roli v odolnosti vůči stresu a tzv. kognitivních funkcích, mezi něž se řadí bystrá mysl, koncentrace i paměť,“ vysvětluje nutriční specialistka Judita Tkáčová.

Právě nedostatek vitamínu B přitom způsobuje změny v centrální nervové soustavě, a tedy horší mentální rovnováhu. Může způsobit i únavu svalu či zčervenání koutků úst. Dobrou zprávou však je, že B vitamíny se nachází v naší stravě v relativně hojném množství. Jejich deficit se tak nejčastěji vykytuje u lidí, kteří drží různé diety a vylučují ze stravy celé potravinové skupiny, například u lidí, kteří inklinují k vegetariánství až veganství. Další významnou skupinou jsou osoby se zhoršeným vstřebáváním živin, mezi něž se řadí třeba starší, nemocní či užívající dlouhodobě léky.

Selen v organismu působí jako významný antioxidant, který likviduje volné radikály a tím snižuje riziko vzniku rakovinného bujení. Jeho nedostatečný příjem v potravě nepříznivě ovlivňuje kardiovaskulární systém, zvyšuje riziko infarktu myokardu a cévních onemocnění. Únava, nízká pohlavní potence, časté nemoci, předčasné stárnutí buněk – jsou dalšími projevy jeho nedostatku. O tom, že je lidská populace stále více nemocná, svědčí i roční spotřeba léků, která se navíc neustále zvyšuje. Významným zdrojem selenu jsou např. paraořechy, mořské plody, vnitřnosti, drůbeží maso, kvalitní celozrnné pečivo, vejce, ovesné vločky, brokolice, fazole nebo divoká rýže. 

 

zdroj: článek vznikl ve spolupráci s nutriční specialistkou Juditou Tkáčovou (roz. Páleníkovou), Národní zdravotnický informační portál