Asi jako každá malá holčička jsem toužila po tom stát se "modelkou" , byl to jediný dětský sen, u kterého jsem zůstala až do střední školy. Studovala jsem první ročník střední průmyslové školy textilní (r. 2000)

Na nástěnce jsem si všimla letáku "Hledáme nové tváře pro modeling". Byla jsem rozhodnuta, že tam musím být...

Tehdy jsem měřila 173cm, vážila 43kg a postavu jsem měla jako pravítko.

Když jsem vystála frontu na castingu (výběru), bylo mi oznámeno, že bez jejich absolventského kurzu, nemohu být agenturou přijata. A tak jsem nastoupila do kurzu za 5000 Kč a poctivě se v něm učila chodit. Časem jsem chodila i na přehlídky, samozřejmě zadarmo, v pozdních nočních hodinách. Rok jsem pracovala pro agenturu bez smlouvy. Na jedné přehlídce, kde jsem předváděla i s Miss, která mi neustále dávala najevo, že jsem moc tlustá. Také ona podle mé agentury "prý" pracovala zadarmo :-) Když jsem se začala bouřit, že zadarmo pracovat nebudu, agentura mě odměnila 200Kč. Tak jsem skončila...

Kamarádka mě vytáhla na casting do pražské agentury, kde si nás vybrali. Dozvěděla jsem se, že kurz není podmínkou, neboť cituji "Buď chodit umíš a nebo neumíš, to tě nikdo nenaučí".

Tentokrát byly podmínkou foto testy. Tak jsem si za 8000 Kč nechala nafotit 3 foto testy a smlouvu jsem dostala. Tato smlouva o čtyřech stranách (možná proto, že málo kdo ji dočte do konce), byla velmi zajímavá. Příklad:

"Honorář za akci je 70%, zbytek si bere agentura za zprostředkování." O 15 bodů dál byl další bod, cituji: "Modelka se nesmí nikdy zajímat, na jakou finanční částku je uzavřena smlouva mezi agenturou a klientem." A další vtipné body...

Asi nemusím zdůrazňovat, že bez podepsané smlouvy mi nebude nabídnutá práce. Ovšem nabídky mi chodily formou SMS například: "Casting do Itálie: Dnes ve 23:00 Hotel Hilton, pokoj číslo 985. ÚČAST NUTNÁ!" Na tuto akci jsem se nedostavila, bylo mi jasné, že nejde jen o casting.

Když jsem naznačila majitelce mé podezření, bylo mi majitelkou ostře oznámeno, cituji: "Co si o sobě myslíš, pokud chceš něčeho dosáhnout, musíš být především dobrá v posteli! Jak si myslíš, že jsem se dostala do Itálie já? A takhle už laskavě nemluv, nezajímají mě tvoje myšlenky! Jo, a měla bys začít hubnout." Tak jsem i zde skončila s nepodepsanou smlouvou.

Vrcholem všeho bylo letošní léto. Chtěla jsem si otevřít vlastní modelingovou agenturu, ve které je prioritou předvádění modelů a ne jiné, osobní přednosti. A jak to dopadlo? Jeden majitel agentury mě upozornil, že buď budu mít podmínky stejné jako ostatní agentury, nebo budu mít co do činění se silným podsvětím, které mi mou volbu rychle rozmluví. A pokud ani na jejich domluvu nezareaguji, budu ráda za každé ráno, kterého se dožiji...

Nabízím otázku k diskusi: Je modeling obchod s lidským masem, nebo tomu (jak tvrdí agentury) jen nerozumím?