Sexualita je nedílnou součástí lidského života. Kvalitní sexuální život se pozitivně odráží na psychice, tělesném zdraví, pracovním výkonu i celkové vitalitě jedince. Kvalitu intimního soužití ovlivňuje vzájemná snaha obou partnerů rozvíjet a kultivovat svůj vztah nejen v rovině sexuální, ale i psychické. Pozitivní vliv na soulad dvojice má také jejich aktuální zdravotní stav, ekonomické zázemí a dodatečná informovanost o lidské sexualitě.

Až 65 % Čechů a Češek je spokojeno se svým sexuálním životem. V průměru souložíme 125x za rok. Polovina z nás se nejčastěji miluje v sobotu. A více než třetina sexuálních aktů trvá 16 minut a déle, což převyšuje světový průměr. [1]

Bohužel nám intimní život může také přinést mnohé nepříjemnosti. Většina mužů se během svého sexuálního života dostala do situace, kdy „selhali“. Tyto občasné stavy nejsou nic neobvyklého. Rozhodně by je však muži ani jejich partnerky neměli podceňovat. Pokud se začnou opakovat ve stále kratších intervalech, můžeme hovořit o poruše zvané erektilní dysfunkce. Ta je v odborné literatuře definována jako trvalá (po dobu minimálně šesti měsíců) neschopnost dosáhnout a udržet erekci umožňující uspokojivý sexuální styk.

Erektilní dysfunkce není nemoc, ale porucha s negativním dopadem na psychiku muže i celého páru. Zároveň může být jedním z prvních signálů nějakého vážnějšího onemocnění.

Dříve se muži trpící touto poruchou nesprávně označovali za impotentní. Impotence se však nemusí projevovat pouze poruchou erekce, ale také trvalou neplodností nebo minimální schopností produkovat živé spermie schopné oplodnit vajíčko.

Na celém světě trpí erektilní dysfunkcí více než 100 milionů mužů. V České republice podle odhadů odborníků se s touto poruchou potýká 500 až 800 tisíc mužů. Potíže s erekcí přiznává každý druhý muž ve věku od 35 do 65 let. Odbornou pomoc však vyhledá pouze 10 % z nich.[2]

Erekce – souhra duše i těla

Erekce vzniká spojením nervového a cévního systému v jeden mechanismus, který je řízený mozkem a mezimozkem. Tyto dva orgány dokáží ovlivňovat intenzitu erekce pozitivně (fantazie) nebo negativně (únava, stres, sociální vlivy atd.). Nedílnou součástí erekce jsou také zrakové, sluchové, hmatové, čichové podněty a jejich vzájemné kombinace.

Současně s psychickými projevy probíhají v mužském těle i fyziologické procesy. Topořivá tělesa umístěná v penisu se díky vnějším vjemům začínají plnit krví, jejíž objem průtoku se během erekce zvyšuje.

Podle výsledků studií se problémy s erekcí potýká:

• téměř 52 % Američanů ve věku od 19 do 59 let,
• 19 % Němců od 30 do 80 let,
• 11 % Francouzů od 18 do 69 let,
• 12 % Španělů od 25 do 39 let.

Proč se „to“ porouchalo

Erektilní dysfunkce je jednou z nejčastějších poruch funkce pohlavních orgánů u mužů, která může mít celou řadu příčin:

• Organické – způsobují 80 % případů erektilní dysfunkce. Dochází k nim kvůli neurologickým, kardiovaskulárním nebo endokrinologickým onemocněním, například po prodělané cévní mozkové příhodě, u pacientů s epilepsií, Parkinsonovou nemocí, diabetem, aterosklerózou nebo hypertenzí apod. Na poruchu erekce má vliv i nedostatečně vysoká hladina mužských pohlavních hormonů.
• Psychogenní – muži vystavení nadměrnému stresu, žijící v nejistotě, obavách nebo se sníženým sebevědomím mohou mít potíže s erekcí.
• Psychiatrické onemocnění – pacienti potýkající se s depresemi, schizofrenií a dalšími psychickými poruchami většinou nemohou kvůli svému onemocnění prožívat plnohodnotný sexuální život.
• Medikamentózní – vedlejší účinky některých užívaných léků.
• Poruchy erekce může způsobovat také nadměrné pití alkoholu, kouření a užívání drog.
• Smíšené – u některých mužů je erektilní dysfunkce vyvolaná kombinací všech uvedených faktorů.

Poruchu erekce mohou také způsobit prodělané úrazy míchy, poranění a chirurgické zásahy v malé pánvi. Erektilní dysfunkce se může týkat i pacientů, kterým byly chirurgicky odstraněny nádory, například močového měchýře, konečníku nebo prostaty.[3]

Podle celosvětových studií se erektilní dysfunkce objevuje nejčastěji u mužů po 40. roce věku. Tato porucha již dávno není problémem pouze starších generací. [4]

Erektilní dysfunkce jako projev jiné nemoci

Poruchu erekce není dobré podceňovat. Může být prvním příznakem mnohem vážnějších onemocnění. Problémy s erekcí mohou pramenit z kardiovaskulárních nemocí, například ischemické choroby srdeční, aterosklerózy a dalších.

Porucha erekce může také signalizovat projevy diabetu. Pacienti s diabetem se až 4krát častěji potýkají s erektilní dysfunkcí než jejich zdravější vrstevníci. Na vznik této poruchy u pacientů s cukrovkou mají vliv vnější i vnitřní faktory, například věk pacienta, provedené amputace, nadváha nebo kouření.

Erektilní dysfunkce může být také projevem chronické bolesti, cévního onemocnění mozku, epilepsie nebo roztroušené sklerózy a dalších neurologických onemocnění. Poruchu erekce může způsobit i nesprávné fungování mozku, míchy, mozkového kmenu nebo periferních nervů.

Erektilní dysfunkce ovlivňuje partnerský i společenský život

První zkušenosti s poruchou erekce během pohlavního styku často vedou k mužově nejistotě. Pokud se selhání opakují stále častěji, může se zklamání a frustrace přenášet na oba partnery a docházet k partnerským neshodám, které se projeví selháním při dalším pohlavním styku. Muž se postupně začne cítit ponížený a trpět pocitem ztráty svého „mužství“.

Narušený sexuální život negativně ovlivňuje nejen partnerské soužití, ale i společenský život. Muž se vzdaluje partnerce i přátelům a špatně se soustředí. Stále více se uzavírá do sebe. Jeho negativní postoj k okolí se může projevit i zanedbáváním svého zevnějšku.

Neřešená erektilní dysfunkce může způsobit i úplný rozpad partnerského vztahu a tím minimalizovat možnost založit rodinu. Deprimovaný jedinec může upadnout do depresí a zcela se izolovat od okolního světa.

Získejte zpět svou erekci

Pomocí současných léčebných postupů je možné obnovit až 95 % případů ztracené nebo narušené erekce.[5] Největší problém při odstraňování této poruchy není samotný proces léčby, ale tabuizování tématu. Otevřeně hovořit o svém problému s lékařem dokáže jen velmi malé procento mužů.

Základem odhalení obtíží jsou pravidelné preventivní prohlídky. Během nich by se pacient neměl stydět otevřeně hovořit o svém intimním životě a překážkách, které mu v něm brání.

Součástí preventivních prohlídek jsou i vyšetření (laboratorní vyšetření, EKG, měření krevního tlaku a pulsu), na jejichž základě lze odhalit například diabetes nebo kardiovaskulární nemoci, které mohou být příčinou erektilní dysfunkce. Součástí prohlídky by mělo být i vyšetření pohlavních orgánů.

Sedm doporučených otázek, které mohou praktičtí lékaři položit svým pacientům, aby odhalili možnou erektilní dysfunkci:

1. Máte zkušenost s nedostatečnou erekcí?
2. Je erekce dostatečná k proniknutí do pochvy partnerky?
3. Jak často se tyto problémy vyskytují?
4. Jak dlouho obtíže trvají?
5. Je problematické dosažení erekce, nebo její udržení do vyvrcholení?
6. Všiml jste si, co problémy zhoršuje, nebo zlepšuje?
7. Jak často se objevují ranní erekce?

Na základě diagnostikované erektilní dysfunkce může lékař pacientovi nabídkou několik možností léčby. Muži mohou využít farmakologickou léčbu nebo podtlakové přístroje. Pacientům po nejrůznějších úrazech může být doporučena cévní operace. Součástí úspěšné léčby by měla být také změna životního stylu, především u pacientů kuřáků, trpících nadváhou nebo obezitou.[6]

---

[1] MUDr. Danica Caisová – Sexuálne zdravie jako jedna z dôležitých hodnôt kvalitného života, Ambulancia FAIRA

[2] http://mep.zverina.cz/files/12-erektilni-dysfunkce.htm

[3] http://mep.zverina.cz/files/12-erektilni-dysfunkce.htm

[4] http://mep.zverina.cz/files/12-erektilni-dysfunkce.htm

[5] http://www.tribune.cz/clanek/7526

[6] http://mep.zverina.cz/files/12-erektilni-dysfunkce.htm

Odborná spolupráce:

MUDr. Martin Hollý se specializuje na oblast psychiatrie a sexuologie. V současné době je ředitelem Psychiatrické léčebny v Praze – Bohnicích a členem Výboru sexuologické společnosti ČLS JEP. Dříve působil na psychiatrickém oddělení NsP v Trenčíně a byl vedoucím lékařem Centra Krizové Intervence. Jako vedoucí lékaře se věnoval také pacientům s ochrannou sexuologickou léčbou v Praze – Bohnicích.

MUDr. Rudolf Červený Ph.D. je praktickým lékařem v Plzni, členem výborů Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, Sdružení praktických lékařů ČR, Evropské kardiologické společnosti primární péče EPCCS, Obezitologické společnosti a externím učitelem na lékařské fakultě UK v Plzni. Je odborným garantem doporučených postupů SVL ČLS JEP v oblasti neodkladné medicíny a erektilní dysfunkce.