Podzimní

 

Kdeže jsou ty břehy, které  jsme tak znali,

a kde jsou ty vůně, co nás potkávaly?

Která láska kvete v jednom velkém stromě?

Snad to bylo v létě, snad to bylo pro mě.

Marně zkouším slova, mlha láme stíny,

k čemu rušit ticho a proč  hledat rýmy?

Hledím do tvých očí, vidím modré nebe.

Vítr listí točí a já hledám tebe.

Ozvi se, má lásko, z blízka nebo z dáli,

neznám tvoje jméno, proč  bychom se báli

napsat jednou v žití  to, co srdce tuší

- že jsme jedním květem, a že nám to sluší.