Kdysi jsem chtěla vystudovat uměleckoprůmyslovou školu, ale rodiče mi to rozmluvili. Nevím jestli mám odvahu se do toho teď pustit. Baví mě psát, pomáhá mi to lépe vstřebat to, co zažívám a tím pádem se s tím i lépe vyrovnat. Chci začít malovat jako kdysi před dvaceti lety, ale nějak mi to teď nejde. Jsem kreativní? Jako dítě jsem si hodně hrála a smála jsem se při tom, ale teď jsem čím dál tím více uzavřenější. Není mi to příjemné, nevím co s tím. Jsem schopen vyjádřit se jinak než běžnou například písemnou formou? Tancuji už deset let, začínám se cítit starší a starší...asi s tancem skončím, i když mě bude chybět.

Jsou vám tyto věty povědomé? Možná některé z nich jste vyslovili vy sami, nebo jste je zaslechli z úst lidí ve svém okolí, z médií, četli jste je v denním tisku.

Myslím si, že člověk se narodí coby tvor kreativní a plný fantazie, ale s přibývajícím věkem jeho hravost, bláznivé nápady a odstín barev jeho života postupně mění svoji intenzitu. Barvy velmi často šednou, veselé tóny zastoupí ty méně zářivější, kreativita v šedi běžného života postupně vyprchává. Přes výchovu a vzdělání získává stále větší omezení, limity, které velmi často nejde změnit. Přestává si kreslit, přestává psát rukou, protože na počítači je to mnohem rychlejší. Nedávno jsem musela něco napsat ručně a úplně jsem žasla, jak moje písmo ztratilo svoji eleganci. Uvědomila jsem si, že se podobalo písmu mé matky, která v rychlosti psávala seznam nákupu. Dospělost nám prostě odebírá tu bezstarostnost, nekompromisní upřímnost, hravost, tvořivost a hlavně odvahu se vyjadřovat tak, jak to vlastně cítíme.

Nicméně na každou situaci je řešení. To přijde dříve či později, záleží na síle naší touhy něco ve svém životě změnit či alespoň trochu tzv. poopravit.

Moje cesta se zkřížila s člověkem, který prošel tzv. Umělcovou cestou. Co to vlastně je? Co to s ním udělalo? Dovoluji si odcitovat pár řádek o tom, jak se Jan Vávra s tímto projektem seznámil.

"Setkal jsem se s ní díky Tereze (pozn. Tereza Tara - viz níže), která s knihou pracovala a považovala ji za skvělý nástroj. A Terezu jsem potkal na jednom workshopu. Viděl jsem, že jednou ráno něco píše a  začal se s ní bavit o tom, co dělá. Řekla mi, že je to psaní, které dělá každý den na základě jednoho kurzu podle knížky. Tak jsme se o tom začali bavit. Připadal jsem jí  jako zablokovaný umělec a doporučila mi, že by mi to mohlo pomoc. Chvíli jsem to odkládal a nějak se podvědomě bránil, ale měl jsem pocit, že jí to pomáhá, tak jsem se o knihu začal zajímat. Přesně si pamatuji moment, kdy jsem si knihu koupil, sedl si s ní rovnou do čajovny v knihkupectví a začal číst a druhý den hned pracovat na úkolech. A od té doby pokračuji pořád dál :) Od prvního momentu jsem měl takový zvláštní pocit, že se mi právě zásadně začíná měnit život. A asi je to pravda."

Umělcova cesta je tříměsíčním kursem, který vás pomalu, krůček po krůčku provádí vaší tvořivostí. Pracujete ve skupině, jelikož právě skupinová práce je více inspirativní než sólová dráha jednotlivce. Sdílení zkušeností mě vždy posunovalo dopředu. Myšlení ostatních mě pomohlo otevřít ta která vrátka, na která bych sama asi ani nepřišla. Skupina nabízí velmi rozličné typy lidí, kde každý z nich je skutečný origál a přes svoji energii motivuje ostatní. Nicméně na čas, strávený sám se sebou je také spoustu prostoru. Vidím, že již prozrazuji více, než bych chtěla. Čili mi nezbývá než vám tento kurs vřele doporučit.

Kurs vede Jan Vávra a Tereza Tara.

Jan je terapeut a hudebník. Věnuje se individuální i skupinové práci v oblasti rozvoje osobnosti a tvořivosti a řešení psychosomatických příčin nemocí a obtíží. V té vychází z gestalt terapie, kineziologie a metody Umělcova cesta. Vede skupiny pro rozvoj tvořivosti v domě osobního rozvoje Maitrea. Aktivně hraje na didgeridoo a perkusivní nástroje, momentálně se věnuje vlastní tvorbě v projektu Úžas, dříve například ZaobZor a v poslední době spolupracoval např. s Oldřichem Janotou nebo Yellow sisters. Vystudoval Andragogiku na FFUK, zakončuje psychoterapeutické studium Gestalt terapie na IGT v Praze.

Tereza je filmová režisérka a k vedení kruhu Umělcovy cesty ji přivedla touha po sdílení své radosti z tvoření s lidmi kolem sebe. Říká, že umění má velkou léčivou moc, uvolňuje bloky a zranění uvnitř nás a transformuje je v tvůrčí sílu, která nám je pomáhá překonat. Tím, že něco vytváříme, podáváme ostatním zprávu o svém vlastním světě. Někdy je třeba sebrat více odvahy k tomu něco napsat, zazpívat, zatančit nebo natočit. Jejím cílem je vytvořit v kruhu Umělcovy cesty kreativní líheň, kde spolu můžete v bezpečí a vzájemné podpoře sdílet každý nový krok k projevu sebe samých.
Jejím filmovým i životním zájmem je tělo a spiritualita. Natočila dokument Hormonální akvárium, aby ukázala příčiny a následky užívání hormonální antikoncepce. Zajímavý je také film "V čem je háček?" o cestě jedné dívky k sebepoznání skrze neblahou zkušenost s falešným tantrickým guru. Zabývá se psychosomatickými kořeny nemocí a praktikuje bojové umění kendó.
V současné době točí dokument o svých ledvinách a japonském uměním Kalado. Její filmy úzce souvisí s jejím životem.

Více informací včetně přihlášení se na www.cestaumelce.cz

Nový kurz začíná 29.9.2009!