Modlitba

Do pustých plání sviští píseň poutníků.

Naděje hledá poztrácená světla

Doteky andělů v šedi chodníků

čarují iluzi útulného tepla.

Okýnka planou tisícerem svící

křišťálem rampouchů římsy zdobené

Drobnými cinká žebrák na ulici

pocestným přeje uctivého dne.

Lesy se kloní k bílým paloukům

ptáci se vrací do hnízd v stromoví

Padají mince na dno klobouků

vzduchem se táhne vůně cukroví

V kostelních věžích rozhoupané zvony

trhají průvanem clonu kadidla

Dnes naše duše pokorně se kloní

a na rty sedá tichá modlitba

Až jezdci nebeští otevřou svou bránu

s Betlémskou hvězdou noci požehnané

Bůh v našich srdcích zůstane až k ránu

pro všechny blízké, všechny milované

Rozžehne světlo lidem kteří bloudí

bez cesty k domovu s rancem odřeným

daruje sousto psům co venku loudit

Požehná všem, jenž k dobru zrozeni

mají v své mysli druhé na paměti

bez zášti, klamu, pomoc bližnímu.

Jako je vesmír matkou pro planety

měl by být člověk pro svou rodinu

Ochráncem Země, dar toť shůry daný

a víry neskromné, slova lidského

moudrem svých předků žezlem vládnout v dlani

Ve jménu otce, syna i ducha svatého

Amen.