”Podle mého názoru mohou za všechno zlo na světě muži” napsala jedna čtenářka pod mým článkem.

Na tento hodně zaujatý názor jsem se rozhodla reagovat článkem.

Pravda je, že mužský hormon testosteron je považován za nositele agresivity a soutěživosti, jejichž předávkování podporuje negativní lidské vlastnosti: vládnout, kořistit a dobývat, což je neodlučně spjato s násilím. Důkazů nabízí historie nespočet ve formě dobyvačných válek, za jejichž vznikem stáli převážně muži.

Ovšem podíváme-li se např. do minulosti, zjistíme, že v pozadí některých válek stály ženské intriky. A tím nemyslím Helenu Trojskou, která se stala jen záminkou k vyřízení účtů mezi muži, ale takové ženy jako např. Kleopatra, či Agripina matka Nera.

To byly ženy agresivního, dobyvačného činu, toužící po moci a slávě, které neváhaly využít ke svým dobyvačným cílům své děti, nebo spáchat vraždu.

Agripina otrávila svého muže Claudia, aby se její syn Nero stal Císařem a ona mohla v pozadí tahat za nitky moci.

Ano i ženy, mají v sobě určitou dávku testosteronu stejně jako muži mají určitou dávku estrogenu. A tak i ženy touží po moci slávě a bohatství a i muži touží po míru pohodě a přátelství.

Zlo není výsadou mužů, skrývá se i ženách především hysterkách.

Hysterka je bublající papiňák zla, v němž se dusí hněv, zahořklost, závist, nenávist, žárlivost. Obrazně by se dalo říct, že v jejím nitru se přemnožilo lidské sobectví v nepříčetnou sebelásku. Její touha ovládat /především muže/ být středem pozornosti se projevuje hysterickými scénami, jejichž zvukové frekvence nepotřebují zesilovací aparaturu.

Konflikt – vzrušení jsou smyslem jejího života. Nesnáší klid a pohodu. Tam, kde na ni narazí, ji začne rozleptávat intrikami, pomluvami. Vždy si najde, nebo spíš vymyslí nějakou /často absurdní příčinu/ aby mohla ztropit svou teatrální scénu.

A nemusí být zrovna u moci, aby dokázala lidem ve svém okolí znepříjemnit život, či z něj udělat přímo peklo.

Hysterky bývají bud jednoduché, které neskrývají svou hysterii a projevují se bez omezení všude. Anebo inteligentní, které svou hysterii dočasně skrývají za vlídnou chápající, usměvavou masku, předstírající soucítění, i když to je pro ně neznámá veličina.

Klamou tělem. Jeden přiznají své chyby a litují svých činů, omlouvají se a druhý den je všechno jinak.

Pokračují ve své hysterické lajně, tam kde skončily předtím, než si nasypaly popel na hlavu. Někdy jejich předstírané sebepokání vydrží i několik dní, čímž uchlácholí ty, kteří marně věří v jejich nápravu. Ovšem je to jen klid před další velkou bouří, kterou zažehne i nepatrná banalita např. kapička vody na zemi, protože ony netrpělivě vyčkávají, čeho by se mohly chytit, aby mohly začít řádit.

Některé muže hysterky přímo přitahují. Považují jejich hysterii za projev té správné ženskosti. A jelikož ony umí koketovat a jejich zbraní je vagína, nechají se muži jimi ovládat, a pak vytváří dojem, že jsou to oni, kdo plodí zlo na zemi.

Zdroj: Jiří Akir Konarski