Jak je možné, že naše chuťové pohárky nejsou nikdy znaveny a stále mají spoustu energie na to, co jim podáváme? Nejsou vlastně chuťové pohárky nepřítelem organismu, který se musí leckdy potýkat se zdravotními potížemi ze špatné životosprávy?

Odpověď jsme hledali u nutričního poradce.   

Chuťový pohárek funguje zhruba deset dnů, poté zaniká a vzniká nový / Depositphotos.com

Mlsný jazýček

Základními, takzvanými senzorickými orgány, jsou velmi složité orgány chuťové. "Ty se skládají ze čtyř druhů buněk, ústí do nich speciální nervy a do každého chuťového pohárku dále ústí okolo padesáti nervových vláken. Chuťový pohárek funguje zhruba deset dnů, poté zaniká a vzniká nový. Tento proces probíhá v celé ústní dutině a zejména na jazyku, takže se nám pohárky neustále obnovují. A tak můžeme vychutnávat jídla i nápoje stále dokola a budou nám chutnat stejně", vysvětluje Mgr. Pavel Suchánek. Pro představu, odhaduje se, že průměrný člověk má zhruba 10 000 chuťových pohárků.

Jak se tvoří chuť

Na jazyku jsou chuťové pohárky a každý rozeznává jednu ze čtyř základních chutí, i když je možné, že se některé oblasti vnímání chutí mohou lehce překrývat. Základními chutěmi jsou sladká, slaná, kyselá a hořká. Někteří odborníci pak tvrdí, že existuje i pátá chuť, tzv. umami, pro kterou je typická asijská kuchyně a jejímž reprezentantem je glutamát sodný. Chuti jsou seřazeny za sebou na jazyku od špičky až ke kořenu, často se můžeme také dočíst, že sladkou chuť vnímáme zejména na špičce jazyka, slanou v přední části jazyka, kyselou po stranách a hořkou vzadu.

Sladká chuť je velmi složitý lidský smysl, u kterého je dokonce prokázáno, že byl důležitý i ve vývoji člověka. Existují totiž teorie, které vysvětlují současný nárůst nadváhy a obezity v průmyslově rozvinutých oblastech světa ne příliš originálním upozorněním na nadprůměrnou konzumaci cukrů a tuků. Ale proč právě tyto dvě složky potravy jsou pro nás tak neodolatelné? Především proto, že měly a mají svůj nezastupitelný význam. Sladká chuť signalizovala našim předkům, že je daná potravina zdrojem rychle využitelné energie, v případě bohatých to byly tučné pokrmy. Proto se u lidí, a pravděpodobně nejen u nich, vyvinula chuťová preference sladké chuti = rychle použitelný a využitelný zdroj energie např. při pochodech, práci či útěku před nebezpečím. Proto je sladká chuť na samotné špičce jazyka, abychom okamžitě zjistili, zda nám tato potravina dodá rychle energii.

Je jisté, že chuťové pohárky nejsou nepřítelem organismu. Tím je lenost, nevyvážený životní styl a neukázněnost v jídle a pití. Každý jsme zodpovědný sám za sebe a je jen na nás, jestli si zvolíme cestu nicnedělání, nebo aktivní život, do kterého pak patří vše, co máme rádi, pokud je to tedy v rozumné míře. Není totiž špatné jídlo a pití, ale špatný životní styl.  

 

zdroj: článek vznikl ve spolupráci s MUDr. Pavlem Suchánkem z Institutu klinické a experimentální medicíny Praha (IKEM)