Blíží se doba adventní a jelikož v dnešní konzumní době zapomínáme, že Vánoce jsou především symbolem vzájemné lásky mezi lidmi a nikoliv nakupujícím nákupním sprintem po obchodních řetězcích za účelem plýtvání a obžerství, neškodí si připomenout tradice českých Vánoc. A nejenom proto, že dříve lidem k radosti a vánoční pohodě stačily společně strávené chvíle se svými nejbližšími a skromné dárky.

advent / foto Unsplash

Adventní čas začíná čtvrtou nedělí před Vánocemi, adventní svátky však začínají 30. listopadem a končí 2. 2. Hromnicemi. První adventní neděle (mezi 27. listopadem a 3. prosincem) označuje počátek křesťanského roku. Letos si první svíčku na věnci zapálíme 3. prosince. Označení adventních nedělí jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá má čistě komerční význam – nakupování dárků, potravin apod. s křesťanskou tradicí nemá nic společného.

ADVENTNÍ SVÁTKY

Prvním adventním svátkem je 30.listopad den sv. Ondřeje

Den jednoho z dvanácti apoštolů býval dnem věštění. S tímto svátkem je spojena tradice lití olova. Nad plamenem svíčky dívky na lžíci roztavily olovo a přes klíč, jehož zuby tvořily kříž, ho rychle vylily do studené vody. Z tvaru, které vytvořilo ztuhlé olovo, pak hádaly, jaký bude jejich příští manžel – (krásný, ošklivý, hrbatý atd.) a jaké bude jeho řemeslo.

Dalšími tradicemi bylo i hledání podoby svého nastávajícího ve vysekané díře v ledu (kde jeho zjev měly prozradit stíny) a klepání na dveře kurníku. Pokud první zakokrhal kohout, dívku čekaly v příštím roce vdavky. Pokud se ozvala slepice, svatba měla roční odklad.

Druhým svátkem adventním je sv. Barbora 4. prosince

Do vázy se dává třešňová větvička s pupeny.

Třetím adventním svátkem je sv. Mikuláš 6. prosince

Mikuláš rozdává dětem většinou sladkosti a ovoce (zlobivým i uhlí) a chodí společně s čertem a andělem.

Čtvrtým adventním svátkem je sv. Lucie 13. prosince

Svátek sv. Lucie má na svědomí ženami prosazovanou a muži zavrhovanou tradici předvánočního úklidu.

Vánoční svátky začínají Štědrým dnem 24. prosince

Štědrý den byl dříve dnem postním. Tradovalo se, že kdo se postí, uvidí večer zlaté prasátko. Idylickou motivaci k půstu narušoval však jiný hororový zvyk. Ty, kdo nevydržely půst, strašili Perchtou - Bílou paní párající břicha všem, kteří se nepostí. V některých krajích dokonce chodila děvčata převlečená za Perchtu trestat nepostníky metlou, či je strašit velkým dřevěným nožem s červeně natřenou špičkou, symbolizující krev. Hladovci vyhlíželi na nebi první hvězdu, protože ta byla znamením, že mohou usednout ke slavnostní večeři. Po východu první hvězdy skončil adventní půst. Ke stolu se však všichni mohli posadit, až když hospodyně ohlásila, že má vše připraveno. Počet sedících u štědrovečerního stolu nesměl být lichý, a tak lidé radši zvali hosty. Na Štědrý den začínalo vánoční koledování, jež různě trvalo až do Tří králů.

1. svátek vánoční Boží hod vánoční 25. prosince

Slavnost Narození Páně, tedy oslava narození Ježíše Krista je pro křesťany nejdůležitějším svátkem. Tento den se vůbec nesmělo pracovat. Ani lůžka se neustýlala, někde dokonce zavazovali dobytku huby, aby nemohl přežvykovat a znesvěcovat tak tento den.

2. svátek vánoční svátek sv. Štěpána 26. prosince

Svatý Štěpán je patronem koní. V tento den se před východem slunce nechávalo koním pouštět žilou, aby byli zdraví a čilí po celý rok. V kostele se světil oves. Někdy hospodáři hodili při mši hrst ovsa na kněze jako upomínku na ukamenování Štěpána, kterého Židi roku 37 n.l. ukamenovali před hradbami Jeruzaléma, protože hlásal, že Kristus je Mesiáš předpovězený proroky.

DALŠÍ ADVENTNÍ SVÁTKY

7. 12. - Sv. Jan Evangelista

V tento den se od 12. století nechávalo světit víno. Podávalo se se slovy: "Pij lásku sv. Jana," protože ten den Jan požehnal a vypil otrávené víno od svých nepřátel, ale nic se mu nestalo. Venkované pili 27. prosince víno, aby je ochránilo před hadím uštknutím. Jan Evangelista a jeho bratr Jakub apoštol se stali učedníky Krista. Jan, kterého nazývali "miláčkem Páně", pečoval po ukřižování Krista o Pannu Marii. Po její smrti odešel do Efezu, kde napsal svá evangelia. V roce 94 n.l. ho však zajali Římané a odsoudili ho k smrti v kotli s vroucím olejem. Jelikož mu olej neublížil, protože ho ochránila Boží vůle, poslali jej do vyhnanství na ostrov Pathmos. Tam Jan napsal knihu Zjevení. Po čase se vrátil do Efezu, kde v 90-ti letech zemřel.

28. 12. - Svátek Mláďátek

Svátek Mláďátek se slaví jako vzpomínka na nevinné dětské oběti krále Heroda, který nechal v Betlémě a jeho okolí povraždit všechny chlapce mladší dvou let. Herodes tak učinil ze strachu o svou moc poté, co se dozveděl od mudrců - Tří králů o narození budoucího krále - Ježíše Krista. Panna Maria s Josefem utekli před vražděním do Egypta. V tento den chodívala mládež ke zpovědi.

6. 1 . Tři králové, aneb na Tři krále o skok dále

Svátek Tří králů byl původně svátek Zjevení Páně. Tři králové Kašpar, Melichar, Baltazar - mudrci z východu vedeni betlémskou hvězdou šli přivítat s dary nového krále - Ježíška v jeslích. Při hledání novorozeného krále, navštívili krále Heroda a vyptávali se ho na cestu, čímž ho nevědomky inspirovali k vraždění nevinných dětí. Od Nového roku až do Tří králů se chodívalo na koledu. Na tři krále chodívali kněz, kostelník a ministranti s kadidlem a vykuřovali dům. Na dveře pak psali svěcenou křídou K+M+B. Někde se také psávalo C+M+B (C – Caspar), což mohlo také znamenat rčení Christus mansionem benedicat – nechť Kristus požehná tomuto příbytku. Na Ostravsku tak chodili až do konce 1. svět. Války. Později se tříkrálová koleda stala záležitostí dětí. Na tuto koledu chodívali jen chudé děti, byla spíše skrytou žebrotou. Na Tři krále si také hospodyně nechávaly v kostele posvětit vodu a s ní vykrápěly příbytek i stodoly.

2. 2. - Hromnice

Hromnice ukončují vánoční období. Do kostelů lidé přinášeli svíce k vysvěcení, které pak nazývali "hromničky". Měly chránit úrodu před hromobitím a dům před neštěstím. Báby kořenářky jimi dokonce léčily. Dávaly je do rukou nebo křížem pod krk nemocnému. S rozžatými svícemi symbolizujícími očistu se obcházely i včelí úly. O Hromnicích se nemá pomlouvat, klít, tancovat, ani žertovat. Podle lidové pověry by hospodyně neměly brát do rukou jehlu, aby nepřitáhly na stavení blesk. Naopak v pohanských dobách byly Hromnice spojeny s bujnými oslavami jako předzvěstí jara.

 

napsala Hana Formánková R.I.P.

zdroj: redakce