Patrně v roce 863 se kníže Rostislav obrátil na byzantského císaře Michala III. s prosbou o vyslání učitele. Moravský kníže psal, že kněží z Itálie, Německa a Řecka učí lid rozličně a že všichni touží po někom, kdo je jednotně poučí o pravdě a vyloží ji. Císař tedy vybral dva bratry -Metoděje a Konstantina (Cyrila). Zajímavé je, že i když se řada badatelů pokoušela prokázat jejich slovanský původ, byli oba Řeky a narodili se v rodině vysokého císařského úředníka v Soluni.

 

Cyril měl pověst učence a byl profesorem na konstantinopolské univerzitě. Patřil mezi nejvzdělanější muže v Evropě. Metoděj, který se původně jmenoval Michal, byl o deset let mladší a své nové jméno přijal při vstupu do kláštera v Olympu. Zastával funkci guvernéra ve slovanském knížectví na jihu Makedonie a byl opatem kláštera Polychron.

foto / Wikimedia Commons, public domain

Cyril s Metodějem nepřinesli na Moravu staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, jak si většina čtenářů myslí na základě školního vzdělání. Řeč obyvatel Velké Moravy používaly všechny misie, které sem byly poslány, jinak by se s místními obyvateli nedomluvili. Rostislav však chtěl najít učitele, který vyučí dostatek kněží a sjednotí církevní praxi. To bylo potřeba, aby se mohl pokusit založit biskupství s papežovým souhlasem.

Zvláštní je, že v byzantských pramenech nenajdeme o misi Konstantina a Metoděje zmínku a vše, co víme, pochází z legend vzniklých až po smrti Metoděje a také z franckých pramenů.

Neznáme ani přesné datum příchodu obou učitelů na Moravu. Odborníci nejčastěji uvádí rok 864. Soluňští bratři měli na Moravu přivézt překlady bohoslužebných knih včetně evangelia do slovanského jazyka. Některá dobové prameny však hovoří o tom, že písmo bylo vytvořeno až na Moravě.

Příchod věrozvěstů nezapadl do zrovna klidných časů. V té době Ludvík Němec přinutil Rostislava ke kapitulaci. Přesto však byli oba bratři knížetem přijati se všemi poctami.

Úkolem misie bylo vytvořit vrstvu vzdělaných lidí, kteří by upevnili moc Velké Moravy. Působení bratří neuniklo pasovskému biskupovi, který si na Rostislavovo území činil nárok. To bylo také příčinou neshod s kněžími, jež působili na Moravě před jejich příchodem a kteří měli strach, že přijdou o hmotné zajištění. Vadilo jim zejména užívání staroslověnštiny při liturgii.

V roce 867 se oba bratři vydali do Říma. O důvodu cesty se kroniky přou, ale některé tvrdí, že se  chtěli vrátit domů kvůli sporům s latiníky. Než se však dostali do Říma, stal se papežem Hadrián II. a také došlo k převratu, kdy se na trůn zavražděného Michala dostal Basileos I. Změnila se tak politická situace. Metoděje sice jmenovali biskupem, ale jeho návrat byl stále odkládán. Konstantin (Cyril) umírá 14. října 869 na tuberkulózu ve věku pouhých 42 let.

Jak již bylo uvedeno, život obou bratří i jejich působení na našem území jsou opředené mnohými záhadami a nejasnostmi. Jedné z nich se podrobněji věnujeme v dalším svátečním příspěvku.

napsal: Petr Matura

zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Cyril_a_Metoděj