Jednou z nejoblíbenějších aktivit během letních měsíců je bezpochyby koupání. Koupel v přírodě s sebou však kromě osvěžení může přinášet i rizika související se zhoršenou kvalitou vody, kterou sami ne vždy odhadneme. PharmDr. Ivana Lánová, radí, jak poznat nezávadnou vodu a na co si dát pozor. 

 

Každý rok se tisíce lidí vydávají do jezer, rybníků nebo vodních nádrží, aby si užily rekreační chvíle ve vodě. Kvalita vody však může někdy být zhoršená a koupel v takové vodě může představovat riziko zdravotních komplikací. Vodní plochy mohou obsahovat bakterie, řasy a jiné mikroorganismy, které bývají označovány za původce některých infekcí, ekzémů nebo třeba i alergií. Proto je dobré umět rozpoznat kvalitu vody a těmto rizikům, pokud možno, předcházet.

foto / Pixabay

není voda jako voda

„Před vstupem do vody si důkladně prohlédněte, jak voda vypadá. Pokud je voda zakalená, má neobvyklou barvu nebo zápach, měli byste se koupání raději vyhnout,“ radí Lánová. Přírodní vody mohou být kontaminovány výkaly zvířat či odpadními vodami. U rybníků se kontaminace může projevovat i v důsledku intenzivního rybího hospodaření.

Ve vodách žije celá řada drobných organismů. Zvlášť opatrní bychom měli být, pokud je na hladině vytvořen tzv. vodní květ, obvykle to totiž znamená přítomnost sinic. „Ne vždy však musí zelená voda znamenat přítomnost sinic. Zda jsou ve vodě sinice přítomné či nikoliv jde dobře otestovat i pomocí obyčejné průhledné lahve, kterou naplníme vodou a necháme 20 minut stát na světle. Pokud se na hladině vytvoří zelený kroužek či vrstva a zbytek vody je čirý, sinice jsou ve vodě s největší pravděpodobností přítomné. Pokud ale bude voda zakalená rovnoměrně nebo i u dna, půjde spíše o řasy,“ vysvětluje Lánová. Koupání ve vodě, kde jsou přítomny sinice, se nedoporučuje.

Nebezpečí může představovat i bakteriální kontaminace vody, nejčastěji enterokoky, Escherichia coli nebo bakteriemi rodu Salmonella. „Jejich přítomnost ale pouhým okem nezjistíte. Rizikové pro nás tyto bakterie také obvykle jsou až tehdy, když se z této vody napijeme,“ doplňuje Lánová. Podle Světové zdravotnické organizace člověk při koupání nicméně vypije okolo 200 ml vody[1].

závadná voda a MOŽNÉ ZDRAVOTNÍ následky

Největší rizika koupání v znečištěných přírodních vodách se spojují především se sinicemi. Sinice jsou mikroskopické organismy, které mohou produkovat toxiny a vyvolávat nepříjemné reakce. „Toxiny jsou jedovaté látky, které mohou způsobit i vážné zdravotní komplikace. Vždy ale záleží na množství, které se do těla dostane. Může se jednat o lehké akutní otravy projevující se střevními a žaludečními potížemi, bolestmi hlavy nebo dokonce až vážnějšími jaterními problémy,“ upozorňuje Lánová. Nepříjemné zdravotní projevy však nemusí působit pouze sinice. „Některé druhy řas mohou také vyvolávat podobné příznaky. U citlivých lidí se můžou objevit alergické reakce, jako je nepříjemné zarudnutí očí, zánět spojivek, vyrážky, ekzémy a rýma,“ říká Lánová.

Zvlášť opatrné by měly být při koupání v přírodě ženy. „Vlivem přemnožení bakterií totiž obvykle roste riziko vzniku gynekologických zánětů. Pokud se po koupání objeví potíže, jako svědění, pálení nebo vaginální výtok, lze použít některý z běžně dostupných volně prodejných přípravků na tyto obtíže, jako jsou nejrůznější vaginální výplachy či antimykotické krémy. Pokud však budou potíže přetrvávat nebo se objeví bolesti v podbřišku, je nutné vyhledat gynekologa,“ radí Lánová. Ženy mohou používat při koupání speciální ochranné tampóny napuštěné vazelínovým olejem, který má vodoodpudivé vlastnosti, a tím ztěžuje proniknutí vody do pochvy. „Tyto tampóny pomáhají chránit ženské intimní oblasti při koupání a plavání a výrazně snižují riziko vniknutí např. chlorované nebo znečištěné vody. Tampón se doporučuje zavést před koupáním a měnit jej nejlépe každé 3–4 hodiny,“ doplňuje Lánová.

V některých vodách nás může postihnout také tzv. cerkáriová dermatitida. „Ta se nejčastěji může projevovat zarudnutím kůže, puchýři a intenzivním svěděním. Jedná se o kožní onemocnění způsobené parazity, konkrétně motolicemi, které mohou proniknout do lidské kůže, přičemž člověk pro ně není úplně vhodným hostitelem. Jejich životní cyklus je totiž vázán na vodní plže a na vodní ptáky, např. divoké kachny. Plži do vody uvolňují larvy motolic, tzv. cerkárie, které pro svůj další optimální vývoj potřebují jako hostitele právě některého z vodních ptáků,“ vysvětluje Lánová.

V rámci prevence možných zdravotních rizik koupání v přírodních vodách je vhodné dodržovat některá základní opatření. „Po koupání se vždy osprchujte čistou vodou, kterou smyjete případné zbytky řas nebo sinic, a převlékněte se do čistého oblečení nebo suchých plavek. Nikdy se nekoupejte na místech, která jsou prokazatelně znečištěná. Dbejte na doporučení hygieniků a sledujte aktuální situaci,“ dodává Lánová.

zdroje:

PharmDr. Ivana Lánová, BENU lékárna

[1] WHO. Guidelines for safe recreational-water environments: coastal and fresh waters. Volume 1. Geneva: World Health Organization; 2003.