Po mírné zimě se očekává velký výskyt klíšťat v přírodě. Mnoho z nich však může být infikovaných a po kousnutí člověku způsobit vážné onemocnění, jako je klíšťová encefalitida, lymeská borelióza či vzácnější tularémie. Jak minimalizovat riziko nákazy a předejít závažným zdravotním problémům? 

„Klíšťata jsou pro lidský organismus nebezpečná především z toho důvodu, že mohou přenášet řadu onemocnění. Odhaduje se, že až 20 % klíšťat je infikováno a mohou způsobit nákazu klíšťovou encefalitidou či nemoc lymeskou boreliózou,“ říká docent Jan Kábrt. U nakaženého člověka záleží také na jeho imunitním systému. Může dojít jen k tvorbě protilátek bez projevu onemocnění, nebo až k těžkému poškození organismu s celoživotními následky. „U některých lidí může opravdu existovat i individuální vnímavost menší pravděpodobnosti k uchycení klíštěte. Je možné, že lidé vzdorující klíšťatům mohou být chráněni nějakým endogenním (tzn. vnitřním) repelentem,“ dodává Kábrt.

foto / Freepik

Nákaza z klíštěte

Klíště je druh roztoče a jeho vývoj je komplikovaný, trvá zhruba 2–3 roky. Samičky klíštěte po oplodnění nakladou vajíčka, z nichž se vyvinou larvy (nymphy), jež se přemění v dospělé klíště (imago). Velmi nebezpečná je již expozice infikovanými larvami, které jsou kvůli malé velikosti (několik milimetrů) často nezpozorované. Riziko přenosu nemoci se zvyšuje délkou expozice klíštětem a je zřetelně vyšší, když není odstraněno do 72 hodin.

„Příznaky nemocí se nemusejí projevit okamžitě. Například klíšťová encefalitida je virové onemocnění s dvoufázovým průběhem. Průměrná inkubační doba je dokonce jeden týden. V první fázi se obtíže podobají chřipce s mírnou bolestí hlavy a nízkými teplotami, ve druhém týdnu dojde k výraznému zhoršení stavu s poruchou vědomí a další neurologickou symptomatologií. Lymeská borelióza má časné stadium většinou s červenou skvrnou (erytémem), někdy s chřipkovými příznaky. V nejhorší případech může vést k onemocnění pohybového, nervového nebo kardiovaskulárního systému. Je ale možné, že infekce proběhne u obou chorob bez příznaků a je prokazatelná jenom laboratorně, a to zvýšeným titrem protilátek,“ uvádí Jan Kábrt z Health+.

Jak správně odstranit přisáté klíště?

Před vytažením není třeba klíště ničím potírat. Vytahuje se pinzetou, uchopí se těsně u kůže, minimálně zmáčkne a kývavým nebo krouživým způsobem opatrně vytáhne. Klíště se potom likviduje spálením nebo utopením. Je ho také možné odeslat do laboratoře k analýze, zda je nositelem infekce. „Pokud se při odstraňování klíště přetrhne a hlavička zůstane v ráně, je zapotřebí ji opatrně vytáhnout pinzetou nebo speciálními klíšťkami. K následné dezinfekci se používají běžné prostředky, například Jodisol nebo Ajatin,“ dodává docent Kábrt.

Místo po klíštěti je třeba sledovat každý den po dobu zhruba jednoho týdne. Varovným projevem je hlavně vznik červené, ostře ohraničené skvrny, která se šíří do periferie a má centrální vyblednutí. Může jít o tzv. erythema migrans, časný projev nákazy Borrelií burgdorferi, která způsobuje lymeskou boreliózu. „K prevenci vzniku tohoto onemocnění se doporučuje po expozici klíštětem užít jednorázově antibiotika. Primární prevencí vzniku klíšťové encefalitidy je očkování vakcínou FSME. Celkem je třeba očkovat 3krát, druhá dávka se dá 1–3 měsíce po první dávce a třetí dávka v odstupu 5–12 měsíců. Přeočkovávat se má pak po 3–5letech. Začít očkovat by se mělo již v zimním období, protože začátkem jara jsou již klíšťata aktivní a infekční. Proočkování české populace je bohužel mnohonásobně nižší než například u obyvatel Rakouska. Je to zejména důsledkem nedůvěry lidí k očkování, kvůli často nepřiměřeně zdůrazňovaným rizikům,“ radí Jan Kábrt.

zdroj: MUDr. Jan Kábrt, hlavní lékař z polikliniky Health+