Podle jedné legendy byl v 6. století vyslán irský opat Kolumbán z Luxeuilu a Bobba do Burgundska, aby tamějšímu pohanskému obyvatelstvu osvětlil svátek narození Krista. Aby opat přilákal co nejvíce lidí, zapálil 24. prosince na starobylém jehličnanu uctívaném o zimním slunovratu pochodně ve tvaru kříže. K davům zvědavců, které přilákala zář ohně, pak pronesl kázání o narození malého Ježíška v Betlémě.

foto / Pexels

Dále se ale historické prameny ve vzniku tradice zdobení vánočního stromečku rozcházejí. Podle jedné pověsti stál první vánoční strom v roce 1419 v Nemocnici sv. ducha ve Freiburgu. Byl ověšený perníky, jablky a ořechy, pro které byly vyhotoveny malé sáčky. Další pramen tvrdí, že vznikl v lotyšském hlavním městě Rize kolem roku 1510, kdy němečtí obchodníci věnovali vánoční jedli městu. Ta se měla podle tradice spálit, ale protože by hrozil následný požár celému náměstí, byl strom místo toho ozdoben slámou a ovocem. Tato tradice se následně natolik zalíbila, že se pak údajně každý rok opakovala a rozšířila do celého světa. A naopak jiný historický pramen uvádí, že tradice vznikla o celých 69 let dříve v estonském hlavním městě Tallinu. Podobně se informace liší v tom, zda je vánoční stromeček křesťanskou tradicí. Některé zdroje tvrdí, že při vánočních hrách byl použit strom se zavěšenými jablky jako připomínka ráje, který Adam a Eva museli opustit. Ale podle brémské kroniky se prý v roce 1570 objevil ozdobený stromeček pro děti v cechovní budově. Odtud se rozšířil po německých zemích a počátkem 19. století se objevil poprvé i u nás. Roku 1812 ho v libeňském zámečku Šilboch ozdobil bavorský rodák Jan K. Liebich (ředitel Stavovského divadla) jako překvapení pro hosty. Lidem se vánoční stromek, který nazývali Kristův strůmek, zalíbil a o rok později se jeho zdobení stalo v městech, především v zámožných rodinách, již samozřejmostí. V 60. letech 19. století pronikl i do srdcí českých venkovanů a koncem 19. století ovládl svou krásou i zbytek Moravy. Původně se vánoční stromeček věšel na strop špičkou dolů. Později se začal stavět do dřevěného stojanu ve tvaru kříže na zem.

Po 1. světové válce se začaly stavět rozsvícené vánoční stromky i na veřejných prostranstvích. Poprvé se rozsvítil v roce 1924 v Brně. Autorem této tradice je spisovatel R. Těsnohlídek. Z jeho iniciativy se také pod vánoční strom umisťuje kasička pro opuštěné děti. K tomuto nápadu ho inspiroval smutný příběh, když v čase vánočním našel v lese opuštěnou holčičku.

Český vánoční smrk z Beskyd se dostal dokonce až do Vatikánu. Roku 1999 zdobilo jeho větve 350 slaměných ozdob a na vrcholu se tyčila slaměná hvězda. Výzdoba nebyla zvolena náhodně a nesla skryté poselství. Rukodělné ozdoby ze slámy byly vybírány v duchu národních tradic a jednotlivé paprsky vánoční hvězdy symbolizovaly naplnění věčnosti.

Zdobení vánočního stromku

Až do poloviny 20. století se zdobila hlavně jedle. Později pro svou vzácnost byla nahrazena smrkem a borovicí.

Stromky se zdobily různě např. ořechy, jablíčky,perníčky, sušeným ovocem, cukrovím, kostkami cukru zabalenými do barevných papírků, barevnými papírovými řetězy, slaměnými ozdobami. Pamlsky na stromečku původně sloužily nejen jako ozdoby, ale také jako dárky pro děti, které si je ze stromku po vánočních svátcích sundávaly. Během času začalo dárků přibývat a místo na stromek se začaly dávat pod něj, ukryté ve slavnostním balení. Dárky obložený stromeček se tak stal zosobněním Štědrého večera. V 19. století čeští skláři oslnili cizinu skleněnými ozdobami. Nejstarší jsou zřejmě ozdoby ze skleněných vinutých perlí, často ve tvaru figurek a zvířátek, voskových perlí (skleněných perlí plněných voskem, uvnitř postříbřených a na povrchu zdobených studenou malbou), mačkaného skla (tzv. ruční mačkání skla je jednou z nejlevnějších a nejrychlejších technologií pro výrobu skleněné bižuterie, jíž se v 19. století živily stovky dělníků) a z foukaných perlí (korálkové ozdoby).

Stromečku vévodila ozdoba na jeho vršku. V Německu to bývala špice. Ale Vánoce jsou spojeny již dlouhá staletí s hvězdou. Její původ vysvětluje biblický příběh o betlémské hvězdě, která zazářila nad jesličkami s novorozeným Ježíšem a ukázala třem králům cestu do Betléma. Křesťané nejprve nechtěli přijmout tradici vánočního stromečku za svou. Později však začali na jeho vršek umisťovat místo německé špice hvězdu, která více propojila nový obyčej s křesťanskou tematikou.
Objevily se i lamety nastříhané z cínové folie a později i barevné lamety (známé jako vánoční třepení) s řetězy. Pravděpodobně českou specialitou je zdobení vánočního stromku čokoládovými figurkami.

Lidé se také snažili stromky osvětlit, protože plamen o Vánocích symbolizuje pro křesťany příchod světla neboli příchod křesťanského Mesiáše a pro pohany je symbolem pohanského slunovratu.

První svíčky zazářily na stromcích bohatých rodin na počátku 18. století. Na stromek se zprvu jen nalepovaly, přivazovaly nití či zapichovaly zespodu na větev špendlíkem. Díky vynálezu parafínu v roce 1830 svíčky zlevnily, a tak mohly svou září potěšit i děti z chudých rodin. V 19. století se objevily i první prskavky.

Náboženské symboly vánočního stromku

Vánoční strom symbolizuje rajský strom. Z něho nejprve Adam a Eva utrhli zakázané ovoce a později byl na něm ukřižován Ježíš Kristus neboli nový Adam zrozený z nové Evy – Panny Marie. Zelené větve stromu symbolizují nový život a zavěšené ozdoby zakázané ovoce.

napsala Gabriela Horáčková a Hana Formánková

zdroje:

https://www.denik.cz/z_domova/vanoce-stromek-ozdoby-historie-tradice.html

https://www.asenior.cz/tradice-vanocniho-stromecku/

https://ceskykutil.cz/clanek-15297-trendem-letosnich-vanoc-bude-navrat-k-tradicnim-ceskym-symbolum-2

https://www.jurhan.cz/n/vanoce-vse-co-k-nim-patri