V 16. až 18. století nazývali naši předkové prosinec jako vlčí měsíc či vlčenec. V V 16. až 18. stoletíté době bylo u nás vlků hodně. V letním období žili vlci pospolitě pouze v rámci rodin. V měsíci prosinci, když již uhodily mrazy a napadl sníh, se vlci sdružovali do smeček a působili značné škody zejména na dobytku a drůbeži.

foto / Unsplash

Již ve středověku byli vlci prakticky všude

Již ve středověku byli vlci prakticky všude. Ze záznamů pražské kapituly je patrné, že v letech 1250 až 1270 přicházeli vlci výt až k branám Pražského hradu. Byli však zbrojnoši zahnáni zpátky do lesů. Stavy vlků se v českých zemích výrazně zvýšily v třicetileté válce. 

Ještě v létech 1710 až 1720 bylo jen na jihočeských panstvích uloveno 233 vlků.

V 18. a 19. století byli vlci u nás vyhubeni

V 18. a 19. století byli vlci u nás prakticky vyhubeni. V roce 1724 byl uloven poslední vlk na Křivoklátsku a v roce 1795 byl zastřelen poslední vlk na panství v Českém Krumlově. V roce 1850 byl zastřelen poslední vlk v lesích u Litomyšle a v roce 1914 padl poslední vlk také na Moravě.

V dnešní době se k nám vlci občas zatoulají z Bavorska, Polska nebo Slovenska a někteří z nich se pak u nás rovněž usadí. Tak znovu můžete zase spatřit vlky na Šumavě, Českém lese, v Krkonoších a Beskydech.

Prosinec v lidové pranostice:

Mírný prosinec – mírná celá zima.

Jaký prosinec – takové jaro.

Studený prosinec – brzké jaro.

Na suchý prosinec následuje suché jaro.

Mnoho sněhu v prosinci – mnoho ovoce a trávy.

Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná.

Studený prosinec s hojným sněhem, slibuje úrodný rok.

Je-li prosinec blátivý, celý rok bude deštivý.

 

napsal Jiří Glet

zdroj: Jiří Glet: Ten vánoční čas, probouzí lásku v nás / kknihy.cz, jiriglet.cz