Vaginální mykózu zažije za svůj život asi 75 % žen ve věku 30 až 40 let, s bakteriální vaginózou se během svého života setká každá druhá žena. Jaké jsou jejich příznaky? A jak jim předcházet?

foto / Freepik

Otok a zarudnutí vulvy, úporné svědění a pálení, bolest nejen při pohlavním styku. To jsou nejčastější projevy vaginální mykózy, která je obvykle důsledkem přemnožení kvasinek v pochvě. Dostavit se může také pocit suchosti nebo hustý bílý výtok. Mykózy se léčí tabletkami, které si ženy zavádí na noc do pochvy.

Bakteriální vaginóza je nerovnováhou bakterií ve vagíně, kterou doprovází neobvyklý výtok. Nejde o infekci jako takovou, ale o nedostatek bakterií produkujících kyselinu mléčnou, takzvaných laktobacilů. Projevuje se mimo jiné „rybím“ zápachem a podrážděním vulvy a poševního vchodu. Růst množství laktobacilů lze podpořit vaginálními probiotiky, někdy je ale zapotřebí vaginózu přeléčit antibiotiky. Jak s mykózou, tak s vaginózou pomůže gynekolog.

Záněty močových cest jsou jedny z nejčastějších infekcí dospělých. Kromě pálení a častého močení způsobují bolesti v podbřišku. Při rozsáhlejším zánětu se může v moči objevit také krev. O nasazení antibiotik v tomto případě rozhoduje praktický lékař, který provede odběr krve a moči. Pokud se k příznakům přidají také vysoká teplota a bolesti zad, může se jednat o zánět ledvin. V takovém případě je nutné vyhledat lékařskou pomoc co nejdříve.

A jak zmiňovaným nepříjemným problémům předcházet? Základem je řádná péče o intimní partie. Vulvu stačí omývat pouze jemným mýdlem a prsty. Mezi malé stydké pysky ale mýdlo již nepatří, jelikož je zevnitř pokrývá stejná tkáň jako pochvu. Vagíně svědčí kyselé prostředí s pH mezi 3,8-4,5. Pomoci jej udržet může vhodné intimní mýdlo s pH v tomto rozmezí. Vyšší pH značí zánět nebo infekci. Hodnoty si může každá žena změřit sama pomocí indikačního pH papírku, díky kterému může odhalit spouštěče problémů a infekci začít léčit hned v jejím počátku. Ženy by se měly vyhýbat také vlhčeným ubrouskům, které zbytečně dráždí vulvu i její okolí.

Zvýšená opatrnost je nutná také při holení intimních partií. Ideální je používat zvláštní žiletku pouze pro tuto oblast. Existují také speciální pěny na holení, které nenarušují pH a navíc mohou obsahem panthenolu zklidnit podráždění po holení. Důležitý je rovněž výběr spodního prádla, které by mělo být co nejvíce prodyšné, nejlépe bavlněné. Umělá vlákna totiž zadržují vlhkost, která může podporovat množení bakterií i kvasinek.

Na toaletě je pak důležité utírat se zepředu dozadu, aby se zabránilo přenosu bakterií z konečníku do vulvy, vagíny nebo močové trubice. Po pohlavním styku by se měli jít oba partneři vymočit, aby došlo k vyplavení bakterií z močové trubice. Ženy by si pak měly dávat pozor také na menstruační pomůcky. Tampóny, kalíšky a vložky je zapotřebí pravidelně měnit, a to vždy umytýma rukama. Tampón by se měl měnit alespoň každé 4 hodiny, menstruační vložka každých 8 hodin a kalíšek omývat nejdéle každých 12 hodin.

 

zdroj: Nezisková organizace Loono v rámci své kampaně Dole dobrý