Zřejmě si teď říkáte, co má společného nějaký Mandela s vaší pamětí. Mandelův efekt je ale situace, kdy je hodně lidí přesvědčeno, že se situace nějak udála, i když se to ve skutečnosti nikdy nestalo, uvádí vědecký časopis Live Science. A nejde jen o masu lidí, tento efekt se objevuje i ve vztazích, kdy jeden z partnerů si je jistý, že se určitá událost ve vztahu stala tak, jak si ji pamatuje a druhý si ji naopak pamatuje jinak.

foto / Freepik

Nejdříve si ale ujasníme, jak tento název vznikl. Termín vytvořila v roce 2009 Fiona Broome. Byla na konferenci a hovořila s dalšími lidmi o tom, jak si vzpomněla na tragickou smrt bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely v jihoafrické věznici v 80. letech. Nelson Mandela však zemřel až v roce 2013. Když Broome začala o svých vzpomínkách mluvit s jinými lidmi, zjistila, že není sama. Jiní měli pocit, že si dokonce pamatovali zpravodajství o jeho smrti a následné reportáže o protestech v JAR stejně jako ona.

Pojem "Mandela effect", tedy popisuje skutečně existující jev. Existuje kolem něj mnoho konspiračních teorií snažících se tento jev vysvětlit, aniž by braly v potaz samotnou funkci lidské paměti. Dokonce zahrnují ezoterický podtext, existenci paralelních vesmírů, mimozemské inteligence apod.

Takovéto teorie ovšem vznikají na základě malé znalosti fungování lidské paměti, kdy u spousty lidí převládá představa, že paměť funguje jako nahrávací zařízení, které nám po vyvolání přesně reprodukuje potřebné události. Když člověk následně zjistí, že jeho vzpomínky neodpovídají faktům, snaží se najít vysvětlení v jiných oblastech a to například v ezoterice. Vědci se ale problémem nepřesnosti paměti a tzv. falešným vzpomínkám zabývají již několik desetiletí, mimo jiné v oblasti soudnictví u svědeckých výpovědí či forenzní psychologii. Existuje studie, která zjistila, že dokonce 76 % lidí udělalo nějaký typ chyby, když byli požádáni, aby si vzpomněli na konkrétní informaci. 

Když se tedy odpoutáme od davových paměťových nesrovnalostí, najdeme tento efekt i ve vzájemných vztazích a není to nic ojedinělého. Jistě si sami vzpomenete na spoustu situací, kdy jste se se svým partnerem dohadovali o tom, jak to tenkrát bylo, a odmítali jste uznat, že má pravdu ten druhý, který si to pamatuje jinak. Nenajdeme pro to jednoznačné vysvětlení, jeho možnosti jsou ale rozhodně zajímavé. Zde je několik z nich:

• Implicitní paměť

Ta označuje vzpomínky, ke kterým se přistupuje nevědomě. Příkladem této paměti je cesta domů, aniž byste si vědomě vybavovali, kudy jste jeli. Naopak vědomě vyvolané vzpomínky, tedy explicitní, se objevují například v reakci na to, že se někdo zeptá na cestu k vám domů.

• Zkreslení zaostření

Soustředění se na emocionální vzpomínky je zesiluje a zvětšuje. Negativní zaujatost vzpomínek a emocí znamená, že jsme schopni dělat méně důležité věci většími a pamatovat si je detailněji než ty, co jsou pro ostatní považovány za důležité.

• Zavádějící informace po události

Informace, které se dozvíte po události, mohou upravit vaši vzpomínku na ni. To zahrnuje detailní informace o události a vysvětluje se tím, proč mohou být výpovědi očitých svědků nespolehlivé.

• Konfabulace

Ta spočívá v tom, že váš mozek doplňuje mezery, které ve vašich vzpomínkách chybí, abyste jim dali větší smysl. Nejedná se o lhaní, ale spíše vzpomínání na detaily, které se nikdy nestaly. Konfabulace má tendenci narůstat s věkem.

• Paměť vzpomínek

Jde o to, že se vám některé vzpomínky slijí dohromady, nebo budete mít problém s tím, abyste je zařadili do doby, kdy se staly. To dává smysl, když si uvědomíte, že paměť neslouží jako fotografické album minulosti. Vyvinula se tak, aby pomohla člověku jednat v současnosti. Je tedy logicky ovlivněna přítomnými vnitřními a vnějšími podmínkami.

Každopádně pokud se s partnerem nemůžete shodnout na tom, kdo z vás dvou toho druhého při seznámení oslovil první, rozhodně se kvůli tomu nehádejte. Doporučuji si večer otevřít lahvinku oblíbeného vína a zavzpomínat si. Každý ať řekne, jak si vaše seznámení pamatuje, hledejte společné body a věřím, že nakonec dojdete ke shodě, že to byl fajn den a je dobře, že jste se našli.

 

napsala Gabriela Horáčková

zdroje:

https://zena-in.cz/clanek/mandela-efekt-a-jeho-konspiracni-teorie-jak-nam-ovlivnuje-zivot

https://refresher.cz/115916-Mandela-efekt-Falesne-vzpominky-na-udalosti-ktere-se-staly-jinak-mas-mozna-i-ty

https://www.marianne.cz/zivotni-styl/kdyz-si-kazdy-pamatuje-situaci-jinak-aneb-co-je-mandeluv-efekt

https://www.vira.cz/texty/otazky-a-odpovedi/mandela-efekt

https://heyfomo.cz/co-je-mandeluv-efekt-a-potvrzuje-existenci-paralelnich-vesmiru