Na poslední prohlídce u gynekologa jste se dozvěděla nepříjemnou diagnózu – děložní myom. Vězte, že nejste jediná. Dle statistik je výskytem děložního myomu aktuálně ohrožena každá druhá žena. Co teď? Hlavně nepanikařit. Myom je sice nádor, ale nezhoubný, tudíž se nejedná o rakovinové onemocnění, jak se řada žen mylně dojímá. Vzhledem k tomu, že je prakticky nemožné si jej vlastnoručně v počáteční fázi diagnostikovat, je ale důležité chodit na pravidelné prohlídky a jeho léčbu nepodcenit.

fotografie: Freepik

Proč a jak tyto nezhoubné nádory v ženském těle vznikají, je lékařům zatím nejasné. Vzhledem k tomu, že rostou výhradně v reprodukčním období ženy, lze usuzovat, že jejich bujení podporují ženské hormony. Nelze ale tvrdit, že užívání hormonální antikoncepce podporuje vznik myomu. Antikoncepce je vzhledem k riziku výskytu myomů hodnocena jako indiferentní a spíše naopak je její užívání považováno za mírný ochranný faktor. Dle statistik jsou výskytem myomu více ohroženy kuřačky a ženy tmavé pleti. Růst podporuje též obezita, nedostatek vitamínu D, zvýšená konzumace masa a alkoholu. V pozdějším, ale stále ještě reprodukčním věku, je rizikovým faktorem také bezdětnost. Naopak bát se nemusí dívky před nástupem menstruace.

„Nezhoubný nádor svaloviny děložní aktuálně postihuje až 60 procent ženské populace.  Výskyt tohoto onemocnění u žen rok od roku celosvětově roste,“ potvrzuje nepříjemnou statistiku primář Centra gynekologie ISCARE MUDr. Daniel Struppl. Ačkoliv se nejedná o onemocnění, které by ženu přímo ohrožovalo na životě, může způsobit velké problémy. Žena sama může na myom získat podezření, pokud ji trápí velmi silné či prodloužené menstruační krvácení, pobolívání v podbřišku nebo možné bolesti při námaze či pohlavním styku. Nejčastěji však bývají objeveny až během gynekologických prohlídek, kdy lékař zjistí zvětšení dělohy. Přítomnost myomu poté potvrdí ultrazvukem nebo magnetickou rezonancí. Přestože se myomy objevují především u žen ve věku od 25 do 50 let, ohrožené jsou i ženy po menopauze. Ve velké části případů se myomy s nástupem klimakteria zmenší či vymizí zcela, u řady pacientek ale obtíže naopak vygradují.

Použití skalpelu není pro léčbu nutné

Onemocnění dělohy výskytem myomu se u nás často stále řeší především odnětím dělohy neboli hysterectomií, což představuje velký zásah do ženského těla. Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu pacientek napříč věkovým spektrem se odborníci snaží nalézt nové postupy, díky nimž by odstranily či ošetřily myomy bez nutnosti odstranění celé dělohy. Využívají k tomu jak konzervativní, tak operační metody. Mezi nejčastější patří například laparoskopické nebo laparotomické odstranění myomu, či myomů, které však musí splňovat určitá kritéria jak umístění myomu vzhledem k tělu děložnímu, tak jejich velikost a bezpečnou vnitřní strukturu. Je také možno použít hormonální blokády menstruačního cyklu. Ta způsobí zástavu růstu myomu, dokonce i jeho možné zmenšení. Používá se jako doplňující léčba pro potlačení růstu myomu před chirurgickým zákrokem, nebo k zástavě růstu u starších žen. Lze také podstoupit unikátní operační technologii asistované laparoskopické myolysy pod ultrazvukovou kontrolou. Do šesti měsíců po zákroku dochází ke zmenšení myomů až o 50-80 % s minimem pooperačních komplikací.

V některých případech lze myomy léčit i bylinkami, obklady, výživou a relaxací. Proti jejich růstu pomáhá např. kontryhel, hřebíček, maliník, kopřiva. Lžičku každé této byliny přelijte horkou vodou a nechte 10 minut louhovat, poté pijte vlažný.

Zdroje :

Centrum gynekologie ISCARE, Praha

https://www.iscare.cz/gynekologie/gynekologicke-vykony/komplexni-lecba-myomu#Diagnoza_delozniho_myomu