Pampelišky patří mezi skutečné posly jara. Jejich květy nás pak provázejí poměrně dlouho. Jakmile však rozkvetou, můžeme si být jisti, že zima již skutečně skončila. Mnoho zahrádkářů považuje pampelišku za neužitečný plevel a snaží se jí zbavovat všemi možnými způsoby. Přitom se jedná o velmi univerzální léčivou bylinku, kterou lze zužitkovat v podstatě celou.

foto / Unsplash

Kořen pampelišky má močopudné účinky, čistí játra a působí také jako antirevmatikum. Listy zase snižují krevní tlak a pomáhají bojovat proti žlučovým kamenům. Listy nebo kořen můžete také použít při žaludečních potížích nebo nechutenství. Je rovněž i osvědčeným přírodním zdrojem antioxidantů, tedy látek, které chrání celý náš organismus před reaktivními volnými radikály a vznikem takzvaného oxidačního stresu. Tento stav vzniká, pokud je v organismu nadbytek volných radikálů a nedostatek antioxidantů. Celá rostlina má pak výrazné detoxikační účinky, dodává nám energii, pročišťuje ledviny a je doslova nabitá nejrůznějšími zdraví prospěšnými látkami, například vitaminem C nebo betakarotenem.

Zejména vysoký krevní tlak neboli hypertenze je velmi častá zdravotní komplikace, jež navíc může mít závažné následky. Díky diuretickým (močopudným) vlastnostem může být právě i pampeliška účinným přírodním pomocníkem při těchto potížích. Pokud se totiž sníží obsah zadržovaných tekutin v našem organismu, lehce se sníží i množství naší krve a tím se sníží i krevní tlak. To je důvod, proč se v některých případech využívají diuretická léčiva právě během léčby hypertenze. 

Moderní vědecké výzkumy nám dokazují, že extrakt z pampelišky působí celkově podpůrně na naši kardiovaskulární soustavu. To znamená, že je podporována přirozená činnost srdce a cév a zároveň je stimulováno udržování normální hladiny cholesterolu v naší krvi.

Již v období středověku však byla v Evropě pampeliška velmi oblíbeným přírodním léčivým prostředkem. V té době se velmi uctívala takzvaná teorie znaků. Podle ní se věřilo, že rostlina má léčivé účinky na tu část lidského těla nebo na orgány, které nám svým vzhledem připomíná. Díky této teorii se pampeliška stala vhodným prostředkem pro podporu sekrece žluči (na základě žluté barvy) a pro léčbu nemocí očí (dle tvaru květů pampelišky). Podle typické barvy květů se pampeliška taktéž využívala při léčbě žloutenky. Podle šťavnatosti celé léčivky se zase správně usuzovalo rovněž i na podporu tvorby moči a její zvýšené vylučování.

V průběhu 18. století pak pampeliška stále více nabírala na své slávě. Díky lehkému přehánění bylinářů ohledně jejích účinků se rychle stala nejlepším přírodním lékem doslova na „každou zlovolnou nemoc těla“.

Jeden z lidových názvů pampelišky je také „počůránek“, což bývá odvozováno právě od jejích, již výše zmiňovaných močopudných účinků. Z tohoto důvodu by se pampeliškový odvar neměl prý konzumovat později než kolem sedmnácté hodiny odpolední, abychom si pak mohli dopřát ničím nerušený, klidný a kvalitní spánek po celou noc...

napsal Petr Matura

zdroje:

https://magazin.biooo.cz/zdravi/zdrave-potraviny/smetanka-lekarska/

https://www.bylinkyprovsechny.cz

https://www.dama.cz/clanek/bylinky-podle-horoskopu-ktere-v-roce-2019-pomohou-prave-vasemu-znameni

cs.wikipedia.org