Jednou jsem cestou z práce ve výloze obchodního domu uviděla úžasnou sukni. Řekla jsem si, že ji musím mít. Vešla jsem do obchodu, prodavačka mi ochotně podala moji velikost a já už si to směle kráčela ke zkušebním kabinkám. Měla jsem ten den zrovna stahovací spodní prádlo. Vypadá sice nemožně, ale funguje skvěle. Začala jsem se soukat z úzkých šatů, nejdříve to nešlo, byla jsem už celá červená a najednou to povolilo. Jenomže jak jsem se rozpřáhla při přetahování šatů přes hlavu, stáhla jsem s sebou dolů i závěs kabinky. V té chvíli na mě koukala nejenom vyděšená prodavačka, ale i muž, který si zrovna šel do vedlejší kabinky něco zkoušet. Sukni jsem si nakonec nekoupila, vlastně jsem si ji ani nestihla zkusit a v obchodě jsem se o té doby už neukázala. A stahovačky už taky nosím jen v nejnutnějších případech.

(Zaslaný příspěvek naší čtenářky v rámci Soutěže BABINET)