Vojtova metoda je terapeutický a diagnostický systém, využívaný především u dětských hybných poruch, ale s úspěchem se využívá i u dospělých. Zejména u skolióz a jiných vertebrogeních onemocněních, dále pak u různých neurologických stavů.

fotografie: Freepik

Vojtova metoda tvoří nedílnou součást moderních fyzioterapeutických postupů v neurologii, traumatologii a ortopedii

Základním principem Vojtovy metody je fakt, že v centrálním nervovém systému člověka jsou geneticky zakódované motorické vzory. Aktivací přesně daných zón jsou vysílány podněty do mozku a tím se aktivují „vrozené pohybové vzory“. „Při terapii touto metodou jsou terapeutem stimulovány určité aktivační zóny na těle pacienta v jasně definovaných výchozích polohách – na zádech, na boku, na břiše a dalších. Touto stimulací dochází k vysílání podnětů do mozku, které u lidí v jakémkoliv věku a nezávisle na vůli aktivují dva vrozené pohybové komplexy: reflexní plazení a reflexní otáčení. V těchto pohybových komplexech jsou obsaženy všechny základní prvky lidského pohybu vpřed. Cílem Vojtovy terapie je ovlivnit centrální nervový systém tak, aby pacienti mohli použít hybné programy, které kvůli své poruše dosud nemohli využívat. V ideálním případě by se efekt terapie měl projevit ve zlepšení spontánního pohybu a držení těla,“ uvádí Mgr. Ivana Slavíková, fyzioterapeutka z Rehabilitační ambulance Nemocnice Mělník.

Vojtova metoda je přitom u dětí indikována hlavně ve chvíli, pokud je trápí některé z následujících zdravotních komplikací:

• dětská mozková obrna (DMO),
• centrální koordinační poruchy (CKP),
• asymetrický vývoj,
• retardace motorického vývoje,
• různá svalová onemocnění,
• periferní parézy horních a dolních končetin,
• zakřivení a onemocnění páteře (například skolióza),
• vrozené vývojové vady pohybového systému,
• ortopedické vady a problémy,
• poruchy a nemoci v orofaciální oblasti,
• poruchy dechových funkcí.

V případě dospělých pacientů se pomocí Vojtovy metody řeší například různé vertebrogenní poruchy, jako je výhřez ploténky, bolest a omezení hybnosti páteře nebo kloubů. Kromě toho je indikována také po úrazech pohybového systému, ale také u pacientů trpících dětskou mozkovou obrnou nebo roztroušenou sklerózou.

Důležité je její včasné zahájení

Nejčastěji bývá Vojtova metoda indikována dětským lékařem, neurologem či ortopedem a je plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Zcela zásadní je včasná diagnostika a zahájení terapie u novorozenců se známkami nefyziologického vývoje nebo hybnými poruchami. Čím později se totiž s terapií začne, tím větší může mít porucha následky. „Pokud dítě nemá k dispozici normální motoriku (ideální pohybové modely), pak používá náhradní (abnormální) motorické modely. Tyto náhradní pohybové modely se častým používáním fixují a mohou znemožnit nástup normální motoriky. Fixace náhradních pohybových modelů začíná již v 6. týdnu života a vrcholí ve 3. trimenonu, tedy v 7.–9. měsíci věku dítěte. Mají-li tedy rodiče určité pochybnosti a chtějí se ujistit, zda probíhá psychomotorický vývoj jejich děťátka ideálně, mohou také například přijít na placenou konzultaci k fyzioterapeutovi bez poukazu od lékaře,“ vysvětluje Mgr. Ivana Slavíková. 

Jak terapie probíhá?

Terapii vede speciálně vyškolený terapeut, který má absolvovaný certifikovaný vzdělávací kurz Aplikované vývojové kineziologie podle Vojty. Ten dítě vyšetří, stanoví hlavní problém jeho současného stavu a vytyčí cíl terapie. Rodiče rovněž zaučí v technice provádění této metody, kdy jim cviky názorně předvede a vysvětlí. „Rozhodující roli při aplikaci Vojtovy metody sehrávají právě rodiče. Ti jsou jejími hlavními vykonavateli, kteří ji s dítětem provádějí několikrát denně v domácím prostředí. Nezbytnou součástí terapie jsou pravidelné kontroly u terapeuta, který zajišťuje přesné provádění terapeutického programu a v případě problémů ho upravuje,“ zdůrazňuje Mgr. Ivana Slavíková.

Vojtova metoda nebolí

Vojtova metoda je maximálně účinná terapie, zároveň však pro kojence a malé děti nezvyklá a velmi namáhavá. Častokrát se tak stává, že především u kojenců může být aktivovaný stav během terapie doprovázen pláčem. „Pokud se Vojtova metoda provádí správně, nesmí vznikat bolest. Děti většinou pláčou při terapii z jiných příčin. Jednak musí podat určitý výkon, musí se tedy namáhat, cítí se třeba nepohodlně v zaujaté poloze, také provádějí pro ně nezvyklé pohyby anebo prostě chtějí v dané chvíli dělat něco jiného. Rodiče by proto neměli zapomínat na to, že především pro kojence představuje pláč důležitý výrazový prostředek, pomocí kterého v tomto období komunikují. Neumí jinak svému okolí sdělit, že se jim něco nelíbí. Bývá pravidlem, že po krátké době, kdy si kojenci na terapii přivyknou, už není pláč tak intenzivní a v přestávkách při jejím provádění i po ní se rychle uklidní,“ uzavírá Mgr. Ivana Slavíková.

Kdo byl Václav Vojta

Metodu reflexní lokomoce, jak se také Vojtově metodě říká, objevil Václav Vojta (1917-2000), lékař se specializací na dětskou neurologii. Do roku 1968 pracoval v lázních Železnice s dětmi s centrální poruchou hybnosti a na dětské neurologii Fakultní polikliniky na Karlově náměstí. Poté emigroval do Německa, kde působil na klinikách v Kolíně a Mnichově a až do konce svého života se zde zabýval diagnostickým a terapeutickým systémem reflexní lokomoce a rozvíjel výukový program pro lékaře, fyzioterapeuty a lektory Vojtovy metody. Kurzy Vojtovy metody dnes probíhají ve většině evropských zemí, ale také v Argentině, Chile, Venezuele, Mexiku, Indii a Japonsku.

 

zdroje:

Rehabilitační ambulance Nemocnice Mělník

https://www.zdrave.cz/rodice-a-deti/vojtova-metoda-jeji-vznik-a-vyuziti/

https://zdravi.euro.cz/leky/vojtova-metoda-cviky-ucinky/