Dětí s řečovými vadami ve školách přibývá. Jen v loňském roce jich ambulanci klinického logopeda navštívilo kolem 120 tisíc. Špatná výslovnost hlásek nebo opožděný vývoj řeči jsou přitom čím dál častějším důvodem k odkladu školní docházky. Ministerstvo školství chce problém vyřešit zavedením pozice „školského logopeda“. Podle odborníků z řad klinických logopedů je ale ve školním věku na stanovení diagnózy už příliš pozdě. Neřešené vady mohou u žáků přerůst v neúspěch při učení nebo dokonce deprese. S péčí o řeč je proto nutné začít už v předškolním věku.

fotografie: Freepik

Reakce za Asociaci logopedů ve školství

Asociace logopedů uvedené doplňuje s informací, že přítomnost školského logopeda ve školských a školních poradenských pracovištích, o jehož legislativní ukotvení v zákoně o pedagogických pracovnících se aktuálně jedná,  napomůže brzkému podchycení řečových obtíží zejména u dětí předškolního věku a tím i realizaci včasné diagnostiky a posouzení míry závažnosti narušené komunikační schopnosti s následným dopadem do vzdělávání. Také logopedi pracující ve školství jsou si plně vědomi, že právě včasné a odborné podchycení řečových obtíží je pro potřebné děti v předškolním i pro žáky v primárním vzdělávání, zásadní a velmi výrazně ovlivní jejich následný vývoj.

Z celkem 150 tisíc pacientů v péči klinických logopedů tvoří děti naprostou většinu – až 80 %.  „Mezi nejčastější vady u dětí patří dyslálie, tedy nesprávná tvorba určitých hlásek. Pozorujeme však také zvýšený počet dětských pacientů s poruchami vývojového charakteru, například vývojovou dysfázií. Tyto diagnózy pochopitelně způsobují dětem největší problémy právě ve škole,“ popisuje současnou situaci Mgr. Vlasta Šimková, předsedkyně sekce klinických logopedů při Sdružení ambulantních specialistů.

K odhalení příčin řečových problémů však dochází často zbytečně pozdě. Porucha řeči tak bohužel bývá jedním z nejčastějších důvodů odkladu nástupu do první třídy. Odborníci proto zdůrazňují, že s diagnostikou i léčbou řečových vad je nutné začít již ve věku předškolním. „Při nástupu do školy, respektive do 6 let věku, by dítě mělo chápat složité děje, mít velkou slovní zásobu a gramaticky zvládat jednoduchá souvětí. Ovládat by mělo také výslovnost sykavek (C, S, Z, Č, Š, Ž) a hlásek R a Ř, protože se začátkem čtení dochází k důležitému propojení hlásky a jejího grafického znázornění – písmene. Případná vada výslovnosti hlásky se tak dále fixuje čtením a obtížněji se odstraňuje.  Výslovnost hlásek je však pouze pomyslným vrcholkem pyramidy, jejíž přirozené základy ve formě rozvíjení socializace, senzorického vnímání, motoriky a myšlení by měly být rozvíjeny už v mateřských školách a péčí rodičů,“ zdůrazňuje Mgr. Vlasta Šimková, s tím, že právě to, že rodiče nemohou nebo neumějí věnovat potomkům dostatek času a pozornosti, se zásadně podepisuje na jejich řečovém vývoji. Děti v předškolním věku se totiž učí převážně pomocí opakování a napodobování.

Pomůže novela zákona?

Ministerstvo školství letos připravilo novelu školského zákona, která by podle jeho slov měla mimo jiné zvrátit trend rostoucích odkladů školní docházky při zápisech a s ním souvisejících řečových vad. Problém má vyřešit ukotvení „školského logopeda“. Podle odborníků tím ale ke zlepšení nedojde – chystaní „školští logopedi“ by totiž vůbec nemířili do mateřských škol, ale jen do některých škol základních. Speciálních pedagogů, kteří by splňovali kvalifikační předpoklady pro zařazení do kategorie „školského logopeda“, je navíc v současné době jen zhruba 130, a jejich počty by narůstaly jen velmi pomalu. Jen mateřských škol je přitom v ČR přes 5000, základních pak zhruba 4000. „Na řešení   řečových vad ve školním věku je navíc už mnohdy pozdě. Pokud ke stanovení diagnózy nedošlo z nějakého důvodu včas, přidávají se k nim velmi často další problémy, včetně nezvládání učiva, či dokonce rozvoje depresí a neurotických stavů,“ varuje Šimková a připomíná, že k úspěšné léčbě většinou vede kombinace včasného úsilí rodičů, pedagoga a klinického logopeda. Právě odborná péče logopeda ve zdravotnictví je dětem dostupná již od kojeneckého věku a většinou ji hradí zdravotní pojišťovny.

Reakce za Asociaci logopedů ve školství

Jak bylo výše správně uvedeno, jedná se o ukotvení pozice školského logopeda, který již ve školství dlouhodobě své služby v podobě komplexní logopedické péče dětem i žákům s narušenou komunikační schopnosti poskytuje. Odborné činnosti oboru logopedie jsou v terénu zajišťovány speciálně pedagogickými centry pro vady řeči, ve kterých jsou školští logopedi primárně zaměstnaní. Pozice logopedů ve školství je již dlouhá léta zavedenou dobrou praxí funkčního systému zajišťované logopedické péče ve školství prostřednictvím poradenství.  Legislativně však doposud nedošlo k ukotvení této pozice.

Není pravdou, že aktuální kvalifikační předpoklady pro pozici školského logopeda by splňovalo pouze 130 odborníků, současná členská základna Asociace logopedů ve školství čítá zhruba 360 logopedů působících ve školství pracujících převážně v poradenských zařízeních. Je ale pravdou, že k pokrytí terénu a všech potřeb dětí a žáků s narušením komunikační schopnosti, je tento počet nedostatečný. Aktuální počty logopedů ve školství pokrývají požadavky terénu na realizaci diagnostiky a následné logopedické péče pro děti, žáky a studenty v kontextu vzdělávacího procesu a nastavení podpůrných opatření. V případě, že by došlo k uzákonění pozice školského logopeda, mohla by se tato pozice rozšířit také do školních poradenských center, což by mělo pozitivní dopad na možnosti rozšíření intervence na potřebné děti a žáky příslušného zařízení. Pro děti a žáky s potřebou logopedické péče je nespornou výhodou dobrá orientovanost  školských logopedů ve výchovně vzdělávací praxi (logoped ve školství má náhled na vzdělávací obsah, ovládá metodiky, dokáže dobře pracovat s žáky se specifickými vývojovými poruchami učení…).

Dále je třeba také upozornit na skutečnost, že školský logoped pracující primárně v poradenství – ve speciálně pedagogických centrech pro vady řeči necílí pouze na základní školy, ale obecně usiluje o co nejvčasnější diagnostiku a podchycení komunikačních obtíží v terénu. Ve většině krajů ČR je již dobře rozpracován také systém primární prevence, kdy je důraz kladen na dobrou spolupráci mezi mateřskými školami a logopedy ve školství. Mateřské školy prostřednictvím krajských koordinátorů logopedické péče (v každém kraji je jeden koordinátor) mohou zkontaktovat příslušné centrum pro vady řeči a požádat o depistáž dětí v MŠ, díky čemuž dochází k brzkému podchycení případných obtíží. Neustále se snažíme budovat kvalitnější a smysluplnější systém služeb a spolupráce, aby docházelo k co nejvčasnějšímu podchycení vad řeči neboli narušené komunikační schopnosti. Není tedy pravdou, že je pomoc školských logopedů cílená výhradně na žáky základních škol. Klienty speciálně pedagogických center pro vady řeči jsou zpravidla děti, žáci, studenti ve věkovém rozmezí od 3 do 19 let. 

 

zdroj: Mgr. Vlasta Šimková, předsedkyně sekce klinických logopedů při Sdružení ambulantních specialistů, Asociace logopedů ve školství, z.s.