Existují desítky faktorů, které mohou stát za neúspěšnými pokusy otěhotnět či donosit děťátko. Kromě nezdravého životního stylu, genetických indispozic či pokročilého věku je častou příčinou i špatně fungující imunita. Ta by měla správně naše tělo chránit proti patogenům a odstraňovat z něj cizorodé škodliviny a staré či poškozené buňky. V některých případech se však terčem nežádoucích imunitních procesů stávají vajíčka, spermie, placenta či embryo samotné.

fotografie: Unsplash

Těhotenství je z určitého pohledu imunitně složitá situace. Plod je pro matku de facto z poloviny cizorodá tkáň. Aby vše dopadlo dobře, musí mateřský organismus plod během těhotenství tolerovat. Je nasnadě, že v takto složité regulační soustavě může dojít k poruchám.

Kdy se mít na pozoru?

Neplodnost způsobená neadekvátní reakcí imunitního systému se často objevuje u žen, které již některým autoimunitním onemocněním trpí. Typicky může jít o některé z řady takzvaných „revmatických nemocí“, například juvenilní idiopatickou artritidu či systémový lupus erytematodes, dále třeba též poruchu štítné žlázy a cukrovku. Mohou ji však způsobit i opakující se záněty pohlavních orgánů. Nesprávně naprogramované imunokompetentní buňky mohou komplikovat početí i u onemocnění, jako je například endometrióza či jiné.

V praxi se špatné nastavení imunity může u ženy projevit agresivní reakcí vůči reprodukčním buňkám, ať již jsou to vlastní vajíčka, či partnerovy spermie. To má pochopitelně negativní vliv na procesy nutné pro oplození. Nejen imunita protilátková, ale i ta buněčná může sehrát zásadní roli. Každá z nemocí však má svá specifika a pro plodnost může mít rovněž jiné důsledky. Zatímco některé poruchy znemožňují oplození, implantaci embrya nebo způsobují časné potraty, jiná onemocnění nemají vliv na schopnost otěhotnět, zato však způsobují ohrožení plodu a potrat či předčasný porod. To zejména tehdy, když se terčem autoimunitních reakcí stane cévní systém placenty a dojde ke zhoršení parametrů průtoku krve, což výrazně zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin a vede ke zpomalení vývoje plodu, či dokonce k těhotenské ztrátě.

I když se imunitní příčiny neplodnosti objevují výrazně častěji právě u žen, ani mužům se nevyhýbají. Důvodem u nich může být rovněž autoimunitní onemocnění, při kterém se protilátky mohou navázat přímo na hlavičky spermií a způsobit jejich shlukování. To znemožní jejich další pohyb a proniknutí do vajíčka. Poškozená imunita také u některých mužů „napadá“ vlastní spermatogenezi, tedy tvorbu spermií. I u mužů platí, že autoimunitní poruchy tvorby spermií jsou častější u těch, kteří již nějakou systémovou poruchou imunity trpí.

Jak přelstít imunitu

I zákeřné imunologické příčiny neplodnosti lze již dnes naštěstí v řadě případů překonat. Velmi úspěšné jsou v tomto ohledu metody mimotělního oplození. Pokud se například vpraví spermie přímo do vajíčka, obejde se tím případný imunologický blok. Stejně tak existují preparáty, pomocí nichž lze zlepšit vyhlídky na implantaci embrya, pokud je imunitně ovlivněn proces jeho implantace. Vzácné případy takzvaného antifosfolipidového syndromu, který vede k potrácení v pozdějších fázích těhotenství nebo k předčasnému porodu, lze řešit podáváním imunoglobulinů.

Ve všech ohledech platí, že trpí-li některý z partnerů autoimunitním onemocněním, je důležité konzultovat plánovaný proces početí miminka s odborníkem. Řada nemocí imunitního systému nemusí nutně snižovat plodnost, mohou se nicméně ve zvýšené míře projevit v době těhotenství, kdy je ženská obranyschopnost pod vysokou zátěží. Ohroženo pak není pouze zdraví nenarozeného děťátka, ale i ženy samotné.

Zásadní je rovněž řešení problému neodkládat, neboť některá autoimunitní onemocnění mohou zapříčinit předčasnou menopauzu a nečekaně brzy ukončit plodné období ženy. Tomu lze předejít včasnou návštěvou odborníka. Obvyklým doporučením pro ženy, které otěhotnění odkládají, je nechat si zamrazit svoje vajíčka v optimálním fertilním věku v reprodukční klinice. Objeví-li se v budoucnu jakékoli komplikace, může ženě tento krok zachránit šanci na početí miminka.

 

zdroj, komentáře: MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., lékařka a ředitelka reprodukční kliniky Repromeda