U nás žije přibližně 91 tisíc lidí s revmatoidní artritidou. Onemocnění významně omezuje život pacientů a může vést k trvalé invaliditě a plné závislosti pacienta na okolí. Proto je velmi důležitý včasný přístup k účinné léčbě.

fotografie: Freepik

Revmatoidní artritida (RA) je chronickým zánětlivým (autoimunitním) onemocněním postihujícím pohybový aparát. Zasáhnout však může i mimokloubní orgány, jako jsou oči, srdce, nebo plíce. Onemocnění častěji postihuje ženy než muže a objevuje se obvykle mezi 40. a 60. rokem života. Výjimkou však nejsou ani mladí pacienti a děti, u nichž se diagnostikuje jako juvenilní idiopatická artritida (JIA). Onemocnění zatím nelze zcela vyléčit.

 Inovativní léky: komfortnější léčba, méně hospitalizací, delší život

„V minulosti se tvrdilo, že přibližně polovina pacientů s revmatoidní artritidou bude během 10 let od začátku nemoci v invalidním důchodu. To dnes již není pravda.“  prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D.

„Díky biologické léčbě v kombinaci s výměnou kyčelních kloubů jsem se odhodlal a začal více cestovat a užívat si života. Před výměnou a léčbou jsem chodil o berlích. Nemohl jsem bolestí stát, byl jsem permanentně ztuhlý a unavený, což samozřejmě mělo dopad na můj pracovní i soukromý život,“ popisuje změnu života David Kříž, pacient a koordinátor Revma Ligy ČR. Nástup účinků léčby byl podle něj rychlý a jediné, co mu vadilo, byla injekční aplikace léků.

Včasné zahájení biologické terapie u pacientů s RA je doprovázeno poklesem pracovní neschopnosti z 19,4 % na 5,6 % již po 3 měsících léčby a produktivita práce se v důsledku kratší délky pracovní neschopnosti zvýšila. 

Časté projevy onemocnění:

-          teplota, únava,

-          úbytek na váze, nechutenství,

-          ranní ztuhlost kloubů,

-          otoky kloubů, bolestivost v okolí kloubů,

-          záněty šlach a mazových váčků v oblasti kloubu,

-          deformity,

-          omezení hybnosti nemocného.

Dnešní léčebné možnosti a tzv. léčba k cíli

V posledních letech došlo k významnému posunu v léčebných možnostech. Základem léčby jsou chorobu modifikující léky (tzv. DMARD), mezi které patří konvenční syntetické a cílené syntetické léky. Při včasném režimu podávání DMARD mohou pacienti dosáhnout stavu​ s nízkými či žádnými známkami aktivity onemocnění. Často se také podávají glukokortikoidy pro jejich rychlý protizánětlivý účinek. Dnes mají pacienti k dispozici několik biologických léků, které jsou výrazně účinnější, i když nejsou vhodné pro všechny nemocné. Moderní léčiva byla dříve dostupná pouze nejvíce postiženým pacientům. 

„Cílená léčba se podává ve specializovaných centrech, je indikována při vysoké aktivitě nemoci, v některých případech lze podat i při středně vysoké aktivitě, pokud je účinek konvenční léčby nedostatečný, nebo není tolerována,“ uvádí léčebné možnosti prof. Šenolt. Zdůrazňuje ale, že důležitá je kromě tzv. léčby k cíli také aktivní komunikace pacienta s lékařem.

K dispozici jsou také nejmodernější malé synteticky vyrobené molekuly s perorálním podáváním neboli inhibitory Janusových kináz (JAK) mají rychlý nástup účinku s poklesem a dlouhodobým udržením nízké klinické aktivity a zpomalením rentgenové progrese. Inhibitory jsou schválené k léčbě dospělých pacientů se středně až vysoce aktivní RA a nedostatečnou odpovědí na jinou léčbu.

Léčba je dostupnější, byť obtíže přetrvávají

Od 1. února 2019 se k účinné biologické léčbě dostávají i pacienti spadající do „střední závažnosti nemoci“. I když na novou léčbu tak dosáhnou další tisíce pacientů, je dostupnost péče u nás nízká. „Palčivou problematikou je stále včasná diagnostika onemocnění na úkor relativně dlouhých objednacích termínů. Tomu lze předejít etablováním center nebo ambulancí pro časný záchyt revmatoidní artritidy, jež umožní diagnostiku a nasazení léčby zkrátit z několika měsíců na několik málo týdnů, ideálně dva až čtyři,“ uvádí profesor Šenolt.