Základní stavební jednotkou lidského mozku je neuron. Při narození, mozek novorozeného dítěte obsahuje na 100 miliard neuronů. Tento počet je dán genetickou informací a počet neuronů se dál nemění. Abyste si dovedli tento počet neuronů lépe představit, můžeme si ho přirovnat zhruba k počtu hvězd v mléčné dráze.

fotografie: Freepik

Mozek nenarozeného dítěte obsahuje dvakrát větší počet neuronů, než kolik jich budeme kdykoliv během života schopni využít. Každý neuron se skládá z těla neuronů a z výběžků. Přenos informací a vzájemná komunikace dvou neuronů se odehrává v oblasti nazývané synaptická štěrbina. Tomuto spojení dvou neuronů říkáme synapse.

Jak vznikají synapse?

Synapse vznikají vzájemným propojováním jednotlivých nervových buněk. Nervové buňky se vzájemně propojují na základě dostatečné multismyslové stimulace z okolního prostředí. Při narození je mozek připraven na svou funkci, ale počet synapsí je minimální.

Můžeme si síť nervových buněk představit jako nespojené „elektrické dráty“ ležící vedle sebe. Až vzájemným propojováním nervových buněk - tvořením synapsí začínají tyto „elektrické dráty“ pracovat. Nejvyšší rychlost tvorby těchto synapsí je v prvních měsících a letech dítěte. Každý neuron je schopen vytvořit až 15 000 synapsí.

Zjednodušeně bychom tedy mohli říci, že čím více synapsí se nám podaří vytvořit, tím si vytvoříme větší mozkovou kapacitu (větší síť) pro příjímání dalších informací.

Kdy je během života jedince nejlepší období pro tvorbu synapsí?

Je to období nazývané “Windows of oportunity“. Je to období dětského života, kdy je tvorba synapsí v závislosti na zevní stimulaci nejsnadnější a nejrychlejší. V tomto období výrazně převažuje tvorba nových synapsí nad jejich zánikem. Toto období je definováno jako prvních 10 let života dítěte s největším potenciálem okolo prvních 3 let věku dítěte. Do 3 let se v dětském mozku vytvoří asi tisíc biliónů nervových spojení (synapsí). Mozková aktivita dětí je asi 2x vyšší než mozková aktivita dospělého jedince a přestože k vytváření nervových spojů dochází v průběhu celého života, mozek už se nikdy nebude schopen tak snadno učit novým dovednostem.

Jak správně stimulovat mozek dítěte?

Mozek dítěte můžeme velmi jednoduše stimulovat již od raných okamžiků života dítěte, a to tím, že u něj budeme podporovat vnímání okolního světa pomocí všech 5 smyslů.

Vnímání okolního světa se u každého z nás děje pomocí smyslů - smyslových orgánů (jimiž jsou zrak, hmat, čich, sluch a chuť), které vznikají a vyvíjejí se již v embryonální fázi a mají od narození až do smrti nenahraditelný význam. Rané dětské zážitky vytvářejí základ nejen pro rozvoj osobnosti a učení, ale přímo ovlivňují způsob, jakým jsou nervové buňky v mozku propojeny - multisenzorické stimulace jsou zde proto velmi důležité. Zkušenosti a zážitky neovlivňují jen vývoj dítěte, ale doslova formují a budují jeho mozek. Mozek není závislý pouze na zásobování kyslíkem a na glukóze přinášené krví, ale i na patřičné stimulaci, která je nezbytná, aby se v dětství zdravě rozvíjel a zachoval si správnou funkci až do dospělosti a stáří.

Pár praktických rad jak využívat jednotlivé smysly dítěte pro správnou stimulaci mozku 
Důležité je především upoutat pozornost dítěte na to, čeho si běžně nevšimne - co běžně nevidí, neslyší, necítí.

ZRAK

Zde jde především o rozvoj zrakové pozornosti, kterou věnujeme svému okolí, zvláště zájmu o detaily. Vhodné aktivity – společně s dítětem můžeme pozorovat stékající vodu, jak jsou uspořádány listy na stonku rostliny, jak si počíná mravenec, nebo červík, kterého jste objevili v jablku, využít pro pozorování lupu atd.

SLUCH

Tento smysl hraje samozřejmě hlavní roli, když se dítě učí mluvit. Pokud upoutáte pozornost dítěte na zvuky, je především třeba stále je komentovat. Vhodné aktivity – děti velmi rády poslouchají vlastní hlas, může objevovat různé rytmy a učit se je vyjádřit vlastním tělem například tak, že tleská do dlaní, podupává, samo vytváří zvuky a rytmy, chřestí plastikovými lahvemi naplněnými rýží nebo čočkou apod.

HMAT

U dítěte je hmat základním prostředkem poznávání nových věcí a prostředkem, aby si zapamatovalo něco nového. Je proto velmi důležité dítě povzbuzovat k tomu, aby se věcí dotýkalo a objevovalo pomocí hmatu nové věci pokaždé, kdy je to možné. Vhodné aktivity – cílem je společně objevovat, co znamená teplé a studené, měkké a drsné, jemné, pichlavé, hebké, suché nebo třeba lepkavé.

ČICH

Ani čich není těžké u dítěte rozvíjet. Vhodné aktivity – v kuchyni se dítě může setkat s tisíci různými vůněmi – koření, čerstvě nakrájené ovoce nebo zelenina, opečený chléb, káva apod.

CHUŤ

Rozvíjet u dítěte chuť není v zásadě nic těžkého. Stačí, když ho necháte všechno ochutnat a upozorníte ho, že nová chuť ho může někdy také nepříjemně překvapit.

Napsala MUDr. Zuzana Ludvíková. ostrovobjevu.cz