Leckdo si myslí, že pevný a zdravý spánek je bezesný. Vždyť komu z nás se někdy nezdají věci, bez kterých bychom se raději obešli! Je však experimentálně doloženo, že sen je pro nás dokonce životně důležitý, jak je uvedeno v titulku. Beze snů bychom nepřežili a zemřeli vyčerpáním.

fotografie: Freepik

Sen je zájmem zejména neurověd posledních dvaceti let. Výzkumy, které provedli vědci, přinesly řadu objevů. Mnohé z nich ovšem také probouzejí asociaci na výrok modistky krále Ludvíka XV. Když uváděla znovu do koloběhu módy nový klobouček (který se nosil před půl stoletím), prohlásila: "Opravdu nové je jen to, na co se zapomnělo!"

Nová neurověda totiž přitaká tomu, co o snech věděly staré civilizace (a před čím tzv. materialistická věda zavírala oči). Takže, jaký je současný stav vědeckého poznání?

Bez snů vůbec nemůžeme žít

Stejně jako bez samotného spánku. Proslulé pokusy Hornovy ukázaly, že krysy zbavené spánku umírají asi po 21 dnech. Zbaveny snů - REM fáze spánku - umíraly asi po 37 dnech. V obou případech umíraly bez patologického nálezu, který by smrt odůvodnil - smrt se vysvětluje dezintegrací řídících funkcí. Proč je sen - přelud pro řídící funkce doslova životně důležitý? Sny se vyskytují ve všech fázích spánku, nejenom ve fázi REM.

Kvalita spánku a snění

Pacienti trpící nespavostí mají sklon podhodnocovat dobu trvání spánku a i jeho kvalitu. Neurotičtí pacienti trpící nespavostí při vzbuzení ze spánku popírají snovou aktivitu častěji než zdraví jedinci.

Sny jsou přímo spjaty s naším základním biorytmem - zhruba 24 hodinovým cyklem aktivity a odpočinku. V něm dále pulsují tzv. ultradiánní rytmy, trvající devadesát minut až dvě hodiny. Ve spánku zhruba osmihodinovém proběhnou tedy přibližně 4 cykly od bdělého stavu, přes hluboký spánek s pomalými mozkovými vlnami, až po velmi aktivní fázi intenzivního snění (REM). Po snu se zase cyklus opakuje. Sny se vyskytují ve všech fázích spánku. V hlubokém spánku je mozek nejvíce utlumen, sny v něm jsou útržkovité, blízko bdělé skutečnosti, černobílé.

V intenzivní snové fázi jsou dějově a obsahově bohaté, barevné. V každém novém cyklu je snová fáze silnější, delší, sen bohatší - "nejvíce" tedy sníme k ránu. Snové poznání je podobné bdělému; není omezeno na lidi, kteří si sny vybavují, nebo zkušené v sebepozorování.

Ve dne, ve stavu bdělého vědomí, cykly aktivity a útlumu probíhají také. V každém dvouhodinovém cyklu je asi šestiminutová "snová" perioda, kdy naše bdělost tak trochu vypne, smyslové vnímání ochabne, jsme tak trochu mimo vnější realitu. Často proběhne tzv. denní snění. Výpadky pozornosti a soustředění jsou běžné - potřeba dělat přestávky při jízdě autem, nebo ve školním vyučování, je přírodní zákon!

Snění závisí na přítomnosti vědomé inteligence spolu s výskytem psychofyziologického stavu, v němž není ideace poháněna ani vůlí, ani vnějšími podněty. Když se uvolníme, nebo jsme unaveni, a uzavřeme smyslové vstupy, snová aktivita má dveře otevřené. Takže, Freud měl pravdu - uvolněte cestu nevědomým pochodům, a ony se spontánně projeví, protože jsou zde stále přítomny.

Sen je těsně spojen s bdělým životem snícího.

Sen vyvěrá z bdělého života. Bdělý život, události všedního dne, tedy zpětně sen osvětlují a vysvětlují. Talmud, stará kniha židovské moudrosti, praví: sen je svým vlastním výkladem.

Prožité stavy a situace často určují obsah zážitků, které se vztahují ke změněným stavům vědomí. Snový obsah - podobně jako halucinatorní, disociativní a autohypnotické fenomény - odráží kontinuitu mezi bděním a snovými zážitky.

Obsah snů se prolíná s našimi bdělými zkušenostmi.

V této souvislosti je pozoruhodné, že v rozsáhlém výzkumu 10 000 snů, provedeném v USA, převažovaly třikrát častěji negativní sny nad pozitivními - 64% snů s negativním, jen 18% s pozitivním obsahem! Je život vskutku slzavé údolí? Lidský život je starost; slovo stres je prakticky synonymem života.

Proč by měl obsah snů být jiný, než obsah bdění?

 

Zdroj: Spánková laboratoř, Praha