Alkohol se z krve odbourává v játrech. Příslušné enzymy ho rozštěpí tak, aby mohl být z těla vyloučen. Při náruživém holdování tomuto nápoji pak dojde v játrech ke změnám, které pozmění tok metabolických procesů v těle.

fotografie: Freepik

Zvýší se tvorba takových látek jako jsou tuky nebo kyselina močová, naopak dojde k poklesu jaterního glykogenu, což je energetická zásoba těla připravená k okamžitému použití. Zlepší se i činnost adaptačních enzymů, které způsobí, že po určitou dobu jsou lépe tolerovány vysoké dávky alkoholu. Toto je přirozeně jen velice stručný nástin problematiky.

Pro játra nejsou ani tak nebezpečné občasné alkoholické excesy, jako spíš dlouhodobé a vydatné popíjení. Jakousi teoretickou hranicí škodlivosti alkoholu je u mužů dávka 60 gramů na den. Představuje to asi 2 litry piva nebo láhev vina (0,7 l), tvrdého alkoholu jsou to dokonce dvě deci. Ženy si mohou dovolit asi jen jednu třetinu výše uvedených objemů.

První změnou, která zároveň postihuje všechny alkoholiky, je steatóza jater. Pro větší názornost je možno použít výraz ztučnění jater. Játra do sebe skutečně nasají tukové částice a nabydou na objemu. Nemocní nemají často žádné obtíže, lékař může nahmatat jen lehce zvětšený orgán a z laboratoře mu přijdou mírně zvýšené jaterní testy.

Pro normalizaci tohoto nálezu je potřeba začít abstinovat, výsledky se dostaví už po několika týdnech. Horší to je u alkoholických zánětů jater. I po ukončení pití obvykle zůstávají trvalé následky. Také subjektivní pocity pacientů jsou horší. Trápí je únava, psychická labilita, nechutenství, někdy doprovázené zvracením a přirozeně i úbytek hmotnosti. Nepříjemné jsou i tlaky v pravém podžebří, které způsobují zvětšená játra.

fotografie: Freepik

Nakonec je zde i dobře známá cirhóza jater. Její následky mohou být fatální, ale naštěstí se nerozvine u všech alkoholiků. Vedle letitého popíjení svou roli sehraje i genetická výbava, stav imunitního systému či infekce, jako je například nákaza původcem virové hepatitidy typu C.

Popíjení alkoholických nápojů nemá ale vliv pouze na mužskou plodnost, významně ovlivňuje také ženy

Jedno pivo nebo sklenička vína nevadí, při vyšších dávkách už si ale lidé opravdu zadělávají na problémy. Konzumace více než 25 skleniček týdně ovlivňuje i kvalitu spermií. Játra jsou zatížena odbouráváním alkoholu, a nemohou proto udržovat hormonální rovnováhu v těle. Takzvaný oxidativní stres poté poškozuje membrány a dochází také k nedostatku vitaminů.

Podle posledních poznatků se šance na otěhotnění zvýší, pokud žena omezí přísun alkoholických nápojů. Obrovským rizikem je poté pití v těhotenství, tím budoucí matky ohrožují život i zdraví svých dětí. Alkohol se dostává přímo k plodu skrze placentu, hrozí tak nejen vyšší riziko potratu, ale i vznik vývojových vad plodu. Děti alkoholiček se často rodí předčasně a mají zhoršené psychomotorické funkce. Pokud pije matka velké dávky alkoholu, dítě se bohužel může narodit i s abstinenčními příznaky. Pravidelné popíjení jednoho alkoholického nápoje za druhým nemusí mít vliv pouze na schopnost úspěšně počít dítě, ale i na libido a erekci. Sklenička červeného vína sice rozproudí v těle krev a může přispět ke zvýšení libida u žen i mužů, velké množství alkoholu má zcela opačný účinek.

Při nadměrném pití strádá celý organismus, dochází ke snížení chuti na pohlavní styk i k problémům s erekcí. Měsíc abstinence na detox organismu od alkoholu nestačí, protože jaterní buňky žijí déle, a obnova tedy zabere větší čas. Omezení alkoholu má pozitivní vliv na plodnost.

napsala Renáta Řeháková

zdroj: maplehealthcare.net