Nová metoda odvykání kouření zvyšuje pravděpodobnost úspěchu až dvojnásobně

Co s kuřáky, kteří si nedovedou představit, že by si najednou už nezapálili, a jejichž pokusy o odvykání končí po první abstinenční krizi? Pro tuto většinu kuřáků, kteří nejsou schopni přestat najednou, je určena metoda Reduction To Stop (RTS), neboli postupného omezování kouření, která pomáhá rozšířit pole kuřáků úspěšně bojujících se svojí závislostí. Nový léčebný postup závislosti na tabáku je výsledkem práce mezinárodní skupiny odborníků na problematiku kouření. Důležitou úlohu hraje při tomto způsobu odvykání náhradní nikotinová léčba, jejíž využití zvyšuje účinnost metody.

„Kouření tabáku je forma drogové závislosti, která je příčinou řady vážných onemocnění, končících často i smrtí. Přestože si to značná část kuřáků uvědomuje, většina z nich není schopna si cigaretu naráz odpustit a pokusy o odvykání končí nezdarem. Nová metoda postupného omezování kouření dává právě těmto lidem naději, že se dokáží cigaret nakonec zbavit“, řekla MUDr. Eva Králíková, přední česká expertka na odvykání kouření a vedoucí pražského Centra léčby závislosti na tabáku

Novou metodu „omezením k nekouření“ je možné rozdělit do čtyř základních fází. První etapa by se dala popsat mottem: „Začínáme omezovat“. Na počátku etapy, která trvá šest týdnů, si kuřák nastaví cíle pro omezení denní spotřeby tabáku a zároveň datum, do kdy chce dosáhnout celkového snížení počtu vykouřených cigaret. Během první fáze se doporučuje omezit spotřebu cigaret o 50%. Abstinenční příznaky pomáhají kuřákům potlačit přípravky náhradní nikotinové léčby.

Během druhé fáze, mezi šestým týdnem a šestým měsícem, kuřák pokračuje ve snižování počtu vykouřených cigaret s konečným cílem přestat úplně. Také v této etapě kuřák překonává příznaky fyzické závislosti pomocí náhradní nikotinové léčby. Do šesti měsíců by se měl kuřák cítit připravený na úplnou abstinenci.

Třetí krok lze nazvat: „Přestáváme kouřit“. Do devíti měsíců postupného omezování kouření by měl kuřák přestat úplně. Abstinenční příznaky by měl během následujících tří měsíců minimalizovat užíváním prostředků náhradní nikotinové léčby.

V poslední etapě, která trvá do jednoho roku, bývalý kuřák postupně snižuje užívání prostředků náhradní nikotinové léčby až do doby, kdy je přestane zcela využívat.

A jaké má metoda RTS výsledky? Podle studie z roku 2003 se ve skupině sledovaných kuřáků podařilo po čtyřech měsících odvykání bez pomoci přípravků náhradní nikotinové léčby snížit spotřebu cigaret o více než polovinu u 6,7% kuřáků. Ve skupině kuřáků, jejichž omezování kouření bylo podpořeno náhradní nikotinovou terapií, se snížil počet vykouřených cigaret o více než polovinu dokonce u 15,9% případů. Z těchto kuřáků pak do jednoho roku přestalo úplně kouřit 18,5% odvykajících kuřáků, pokud neužívali přípravky náhradní nikotinové léčby, ve skupině užívající přípravky náhradní nikotinové terapie to pak bylo 30,1% osob. Náhradní nikotinová léčba tedy zvyšuje úspěšnost postupu „omezením k nekouření“ na dvojnásobek .

V Česku se kuřáci zbavují cigaret zatím spíše neúspěšně

Výsledek boje s cigaretami do značné míry ovlivňuje způsob, který kuřáci při odvykání zvolí. Podle mezinárodních studií není připraveno skončit naráz s kouřením 57% kuřáků . Pokud se kuřák odhodlá skončit naráz. Pravděpodobnost, že se k cigaretám již nevrátí, zvyšuje psychobehaviorální intervence odborníka či náhradní nikotinová léčba, která potlačuje abstinenční příznaky doprovázející odvykání . Kombinace obou výše uvedených metod dává naději na odvyknutí kouření až 25% kuřáků, kteří se takto pokoušejí závislosti na nikotinu zbavit, že si již nikdy nezapálí . Nutno podotknout, že tato fakta se vztahují ale především k té části kuřácké populace, která je připravena začít s odvykáním okamžitě.

Zajímavé údaje přináší výzkum rakouské agentury Karmasin Martkforsung pro společnost Pfizer, který sledoval kuřácké návyky v Česku, Maďarsku a Polsku. Větší část českých, polských i maďarských kuřáků se někdy pokoušela cigaret zanechat. Pouze silná vůle ale k překonání závislosti, která je přirovnávána v některých ohledech k závislosti na heroinu, nestačí. Naprostá většina kuřáků, kteří se pokoušeli přestat bez odborné pomoci, ve svých pokusech neuspěla. Český kuřák, stejně jako maďarský, podstoupil v průměru 3,5 neúspěšných pokusů o odvykání. Kuřáci v Polsku byli ještě aktivnější a zbavit se cigaret zkoušeli neúspěšně v průměru 4,5krát.

Češi ovšem patří v boji s kuřáctvím k nejvytrvalejším. Oslovení tuzemští kuřáci uvedli, že při poslední snaze o odvykání vydrželi bez cigaret v průměru téměř čtyři měsíce. V Maďarsku přetrpěli kuřáci bez nikotinu necelé tři měsíce a Polské pokusy ztroskotaly v průměru ještě o měsíc dříve.

Přípravky náhradní nikotinové léčby, které se využívají při RTS

Česká Centra pro léčbu závislosti na tabáku využívají v léčebném postupu postupného omezování kouření přípravky náhradní nikotinové léčby výrobky řady Nicorette od farmaceutické společnosti Pfizer. Pro postupné odvykání kouření jsou vhodné 3 druhy přípravků: žvýkačky, inhalátor a mikrotablety. Užívání přípravků Nicorette podpořila i Světová zdravotnická organizace .

Žvýkačky

Žvýkačky Nicorette pomáhají odvykajícím kuřákům v momentě objevení se chuti na cigaretu. Jsou vhodné pro kuřáky, kteří kouří nárazově v průběhu dne. Vyrábějí se ve třech příchutích. Každá chuťová varianta obsahuje 2 mg nebo 4 mg nikotinu. Novinkou mezi žvýkačkami je přípravek Nicorette Freshmint, která díky snadnějšímu žvýkání a svěží mátové chuti činí odvykání opět o něco jednodušší. Veškeré žvýkačky Nicorette je třeba žvýkat přerušovaně pro lepší vstřebání nikotinu.

Inhalátor

Inhalátor Nicorette je jediným přípravkem řady Nicorette, který reflektuje jak fyzické tak i psychické aspekty kouření. Hodí se pro kuřáky, kterým chybí pocit držení cigarety v ruce. Odvykajícím kuřákům pomáhá v momentě, kdy se u nich objeví chuť na cigaretu. Každá náplň inhalátoru obsahuje 10 mg nikotinu.

Mikrotablety Nicorette (tablety) představují poslední novinku mezi přípravky řady Nicorette na českém trhu. Tablety ocení především ti, kteří preferují diskrétní způsob užívání náhradní nikotinové léčby, protože jsou malé a nenápadné. Užívají se obvykle v momentě chuti na cigaretu. Každá tableta obsahuje 2 mg nikotinu.

Dopady kouření

Podle statistik mají kuřáci padesátiprocentní pravděpodobnost, že zemřou v důsledku kouření přibližně o 15 let dříve než nekuřáci. Úmrtí navíc často předcházejí vleklé zdravotní problémy. Jen během 20. století doplatilo na celém světě na závislost na tabáku přes 100 milionů osob, více než bylo obětí obou světových válek dohromadyvii. V příštím století zabije tabák pravděpodobně více než miliardu lidí. V Evropské unii si cigarety vyberou svou daň na životech u půl milionu osob ročně.

Odhady počtů zemřelých na následky kouření pro Českou republiku se pohybují okolo 18 000 osob ročně. Přibližně každé páté úmrtí v Česku je způsobeno kuřáctvím. Nejčastější příčinou smrti v důsledku kouření je infarkt myokardu.

I když si člověk v životě nezapálil cigaretu, přesto může na následky kouření zemřít. Ohroženi jsou zejména lidé, kteří s kuřáky žijí v jedné domácnosti nebo s nimi pracují. Tabákový kouř v prostředí obsahuje většinu stejných toxinů a karcinogenů jako dým, který vdechují kuřáci přímo z cigaret. Odhaduje se, že v České republice každý rok zemře na následky pasivního kouření kolem 1.500 osob . Nejčastěji podléhají nemocem srdce a oběhového systému nebo umírají na rakovinu plic. Například u astmatiků může i velmi krátký pobyt v zakouřeném prostředí vést k záchvatu.

Vliv pasivního kouření se projevuje zejména na dětech, a to jak na jejich zdravotním stavu, tak i na zkušenostech, které si přenášejí do dospělého života. S rodiči kuřáky žije a pasivnímu kouření je v Česku vystaveno 60 až 80% dětí předškolního a školního věku. U všech dětí, v jejichž domácnosti kouřily matky, byly v moči nalezeny stopy kotininu, který je metabolickým produktem nikotinu. Už v dětství jsou potomci kuřaček postiženi zhoubným nádorem častěji než děti nekuřaček. Děti kuřáků také více trpí plicním onemocněním, záněty středního ucha a bronchiálním astmatem.