Fototerapie je léčebná metoda, která využívá jeden z nejpřirozenějších zdrojů energie - světlo. Svůj rozkvět zaznamenala již v minulém století, kdy se budovala přímořská střediska na pobřeží Středozemního moře, nebo lázně ve vysokohorských oblastech. Nakonec sluníčko a vydatná strava byli před objevením antibiotik základem při léčbě tuberkulózy.

Moderní metody využívají vedle sluníčka i umělé zdroje světla. Jde například o laser. Ten se dá využít jak k čistě neinvazivním zásahům (například zlepšení hojení jizev), tak k chirurgickým zákrokům. Laser přirozeně patří jen do rukou zkušeného odborníka.

Světlo se ale může použít i v boji proti bolesti. Některé části světelného spektra totiž nejspíše umějí snížit citlivost nervových zakončení. Dají se tak například odstranit bolestivé spasmy (stahy) zádového svalstva po úrazech nebo při nesprávných pohybových stereotypech.

Po aplikaci světla se zlepšuje prokrvení dané části těla. Tím se urychluje látková výměna, zvyšuje se přísun kyslíku a naopak odplavování toxických zplodin metabolismu organismu. To vše má příznivý vliv na stav imunitního systému a tím ovlivňuje zánětlivé reakce (například v bércovém vředu).

Světlem se dá ovlivnit vedle krevního oběhu i lymfatické řečiště. Výsledkem je urychlení tkáňové drenáže a tím i snížení lokálních otoků a urychlení růstu buněk. To s sebou přirozeně přináší zlepšení hojení nejrůznějších tkáňových defektů.

Světlo umí zacloumat i s naší duší. Je obecně známa závislost výskytu depresí na množství slunečního svitu. Jako důkaz poslouží statistiky, podle nich nejvíce sebevražd připadá na severské národy.

Se světlem se musí ale zacházet velice opatrně a to jak s tím přírodním, tak i umělým. S módou "zdravé" hnědé barvy získané nadměrným sluněním se dostala do popředí i otázka zvýšeného počtu rakoviny kůže a obtíží způsobených přehřátím organizmu.