Pacienti, kteří prodělali covidovou infekci, by si měli nechat zkontrolovat plíce u plicních lékařů. U části vyléčených totiž nemoc zřejmě zanechává stopy a měl by je proto sledovat odborník.

„Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové od tohoto léta systematicky sledujeme pacienty z Královehradeckého kraje, kteří prodělali onemocnění covid-19. Zaměřujeme se na případné pozdní následky v oblasti plic. Zatím jsme vyšetřili 79 pacientů průměrného věku 45 let. Většina (65) se s covidem-19 léčila doma, menší část (14) v nemocnici. Téměř polovina (49 %) všech nemocných ještě tři měsíce po prodělané infekci udává přítomnost respiračních příznaků (nejčastěji horšího dýchání – 21 %, kašle – 10 %, únavy – 17 % nebo bolestí na hrudníku – 9 %). Kromě toho 28 % z nich má po třech měsících stále porušený čich a 9 % chuť,“ popisuje dosavadní výsledky doc. MUDr. Vladimír Koblížek Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. „Při vyšetření plicních funkcí jsme u poloviny sledovaných pacientů nalezli lehce porušené funkce. Nejčastěji (37 %) sníženou schopnost přenosu kyslíku v oblasti plicních sklípků, méně často pokles kyslíku v krvi při zátěži (7 %) a některé další změny. U přibližně 20 % nemocných kontrolní zobrazovací vyšetření plic (CT či RTG) ukázalo určité zbytkové postižení plicní tkáně.“ Všechna šetření hradečtí lékaři u účastníků studie ještě v následujícím roce dvakrát zopakují, aby mohli objektivně posoudit, jak rychle a zda vůbec potrvá návrat plicních funkcí a známek plicního postižení do normálu. Současně všem pacientům zanalyzují hladiny protilátek a známky buněčné imunity, aby zmapovali jejich nově získanou odolnost proti viru. Podle prof. MUDr. Martiny Vašákové, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) vede cesta ke zdravým plicím přes pneumology. „Pacienti s covid-19 chodí s prvními příznaky kromě praktiků právě za námi. Staráme se o ně i když se jejich stav zhorší a musí do nemocnice kvůli zápalu plic, tedy pneumonii, případně se ocitnou na plicních jednotkách intenzivní péče. Až se uzdraví, sledujeme je ambulantně, abychom případně včas zachytili případné trvalejší následky. Navíc jsme schopni rozeznat a pečovat i o jiné plicní nemoci, na které se kvůli koronaviru zapomíná,” říká prof. Vašáková.

Podle předsedy Českého občanského spolku proti plicním nemocem MUDr. Stanislava Kosa, CSc., je covid-19 infekcí dýchacích cest. „Virus však může postihnout celé tělo. Nejčastějším důvodem, proč lidé s covidem končí v nemocnicích nebo potřebují intenzivní péči, jsou dýchací potíže spojené s nízkou hladinou kyslíku. Našim pacientům s již existujícím plicním onemocněním tak doporučujeme pečlivě se řídit již známými preventivními opatřeními – vyhýbat se davům, dodržovat hygienické zásady, a jako každý rok – nechat se očkovat proti chřipce, pneumokokům a dalším nemocem, které by mohly jejich stav zhoršit,“ doplňuje MUDr. Kos.