Již naši předkové uměli docela přesně vystihnout, jakého původu jsou některé naše choroby. Nevědomky totiž používali rčení, která odrážela jejich zdravotní problémy. Dodnes se používají výrazy typu: mám toho plné zuby, leží mi to v žaludku, mám toho plnou hlavu, mám to na svých bedrech apod. Že vám to něco připomíná? Používáte někdy tyto výrazy? Zkuste se zamyslet, nakolik se tento váš výrok ztotožňuje s vašimi zdravotními obtížemi.

Tělo zrcadlí naše myšlenky a odráží stav naší psychiky. Pokud je rozladěná, způsobí na některém orgánu nerovnováhu, a tím i akutní zdravotní problém, například určitý typ bolesti. Tak tělo vysílá varovný signál, že něco není v pořádku a měli bychom pracovat na odstranění příčiny potíží. Vzhledem k tomu, že většinou takové signály přehlížíme a bolest potlačujeme léky na utlumení, mohou se potíže prohlubovat a přejít do chronického stádia. Je důležité si uvědomit, že faktory, které se mohou podílet na nemoci, jsou: dosavadní zaběhnutý způsob myšlení a staré mentální návyky.

Bolí vás hlava?

Hlava reprezentuje naši osobnost a nepříjemnosti v této oblasti předznamenávají zásadní problém. Mnoho lidí používá výrazy typu: mám toho plnou hlavu, nad hlavu nebo nevím, kde mi hlava stojí. Znamená to, že člověk je zaplavený spoustou informací, starostí a problémů, které musí řešit. Snažíme se být za každou cenu dokonalí, vyvíjíme sami na sebe silný tlak a také se cítíme pod tlakem ostatních. Tak se stává, že v sobě potlačujeme nahromaděný stres a hněv, což vede k migrénám. Bolesti hlavy nám všeobecně naznačují, že sami sobě určitým způsobem ubližujeme, což y nás mělo vést k zamyšlení, z jakého důvodu si nejsme ochotni odpustit. Někdy máme pocit, že při bolestech hlavy cítíme i naše vlasy. Představují sílu, kterou může ochromit strach a nervozita. Problémem pak bývá holohlavost, způsobená dlouhodobým nadměrným napětím pokožky hlavy. Stahuje pevně vlasový váček, kvůli kterému je znemožněn růst vlasu, ten následně odumírá a vypadává. Výborným prostředkem při migrénách, bolestech a na uvolnění napětí je jemná, uklidňující masáž hlavy.

Oči: okno do duše

Pojmy „sedí si na uších“, „jde za svým a nevidí, neslyší“ jsou spojeny s ušními a očními potížemi. Uši představují schopnost nejen slyšet, ale také naslouchat ostatním. Pokud se u někoho projeví potíže se sluchem, znamená to, že se něco neslučuje s jeho názorem a něco odmítá slyšet. Vzbuzuje-li v nás to, co slyšíme zlost, pak se problém stupňuje až do bolesti. To se velice často projevuje u malých dětí, které jsou nuceny poslouchat věci, proti nimž se nedokáží bránit. Mnohdy si rodiče neuvědomují, že dítě vnímá sluchem i během spánku a vše se ukládá do podvědomí. U lidí, kteří chtějí, aby jim druzí naslouchali, ale sami nejsou schopni ostatní vyslechnout, se postupně projevuje hluchota. Potřebují ze sebe problém dostat, ale nechtějí znát názor ani problém toho druhého. Tak jsou bohužel ochuzeni i o to, co by jim prospělo.

O očích se říká, že jsou oknem do duše. Pokud máme potíže se zrakem, pak bychom se měli sami sebe ptát, na co se nechceme dívat: zda je to něco z naší minulosti, současnosti, obavy z budoucnosti, nebo co nechceme, aby u nás viděli ostatní? Patrně odmítáme nějakou změnu, která je před námi. Pro někoho je nepřijatelné dívat se sám na sebe do zrcadla, tzv. by se nejraději neviděl, protože sám sebe nemá rád, nebo se dokonce nenávidí. Rozostření zraku umožňuje nevidět to, co nás stresuje a odehrává se okolo nás.

Mít na něco čich

Jestliže „někdo má na něco čich“, pak má dobrý odhad situace. „Někoho nemůžeme ani cítit“, což znamená, že je nám určitý člověk nesympatický, nebo se naopak umíme do druhého člověka „vcítit“ a vnímat jeho pocity. Čich představuje určitým způsobem naše intuitivní schopnosti a pokud je potlačujeme, mohou se projevit potíže s dutinami. Rýma je důsledkem nejen nahromaděných emocí, velkého množství událostí najednou, které tělonení schopno zpracovat, ale také potlačovaného pláče.

Máme toho plné zuby

Tuto větu většinou říkáme, když už se cítíme na dně svých sil. Pokud však tento výraz někdo opakuje příliš často, tak se nahromaděná zlost ukládá přímo v našich ústech a objeví se bolesti zubů, dásní či nervů. Zuby představují naši schopnost rozhodovat se. Zubní potíže znamenají naši dlouhotrvající nerozhodnost. Pokud nejsme schopni stát si za svým rozhodnutím, může se objevit bolestivost či zduření dásní. Ústa jako taková jsou nejen na fyzické úrovni představitelem přijímání výživy, ale v mentální rovině i nových myšlenek a názorů. V případě potíží značí, že naše, že naše mysl je něčemu nepřístupná, neschopná určité věci přijmout a tvrdošíjně lpí na svých starých názorech.

Až po krk v „něčem“

Krk představuje naše sebevyjádření, komunikaci a tvůrčí proud. Chceme-li o něco požádat nebo něco vyjádřit, můžeme „cítit srdce až v krku“, „mít sucho v krku“, „kámen na krku“ nebo můžeme mít „něčeho až po krk“. Zdravotní potíže v této oblasti naznačují neschopnost prosadit se, přijmout změnu a stát si za vlastními názory. Bolesti v krku vznikají v důsledku zadržovaného a nevyjádřeného hněvu, potíže s mandlemi nebo štítnou žlázou představují potlačovanou kreativitu. Pro mnoho lidí je problematické vystoupit na veřejnosti a prezentovat sám sebe. Stejný pocit mají také studenti u zkoušek, kdy stres a tréma stáhnou hrdlo a oni v tu chvíli nejsou schopni vypravit ze sebe souvislou větu.

Snažíme se vyjádřit své pocity a myšlenky, ale zároveň se obáváme výsměchu a ponížení. Důležité je naučit se svobodně a tvořivě vyjadřovat a být ochoten přijímat změny ve svém životě.

Napsala Renata Raušerová

foto: pixabay.com