Klasickou „jarní únavu“ si prožil asi téměř každý z nás. Nejedná se o nic dramatického. Naše tělo je po dlouhé zimě bez většího pravidelného přísunu slunečního svitu a vitaminů z čerstvého ovoce a zeleniny poněkud oslabené a unavené. Můžeme se cítit malátně a bez energie. Není to však pouze vlivem moderní doby, i když spěch a smog nám rozhodně neprospívají. Rovněž však již naši předkové trpěli jarní únavou.

Jarní únava stejně jako tzv. podzimní únava nebo deprese souvisí s biorytmy, které nás výrazně ovlivňují. Naše biorytmy jsou úzce svázány s přídělem denního světla a slunečního svitu, jak již bylo uvedeno výše. V zimním období býváme rovněž i častěji „nemocní“, pokoušejí se o nás nejen nejrůznější virózy, a to zejména díky zvýšenému pobytu v uzavřených prostorech, kde se poměrně dobře šíří různé formy kapénkových infekcí, ale i běžná nachlazení.

V převážné většině případů jarní únavy stačí pouze upravit životosprávu, omezit stres, kouření a konzumaci alkoholických nápojů, neboť právě tyto zlozvyky náš organismus zejména v tomto období neúměrně zatěžují, dopřávat si více aktivního i pasivního odpočinku a více spát. Zařadit do svého denního režimu můžeme i pravidelné relaxační techniky, například jógu. A samozřejmě je vhodné ve větší míře konzumovat ovoce a zeleninu.

Bohužel však množství vitaminů a minerálů bývá často v ovoci i v zelenině nevyvážené.

Jejich hodnoty snižuje například zrychlený skleníkový růst, dlouhodobé skladování, přeprava ze vzdálenějších míst světa a v neposlední řadě i tepelné úpravy během vaření. Odborníci na zdravou výživu tedy doporučují zařadit do našeho jídelníčku rovněž i vitaminové preparáty, nejlépe společně s obsahem minerálů.

Pokud však navzdory zvýšeným dávkám vitaminů a minerálů, pozitivní změně životního stylu a klidovému režimu naše únava neustupuje, případně se vrací a pocit vyčerpanosti i nadále přetrvává po několik dalších týdnů až měsíců, rychleji a více než dříve se unavíme a jsme až o polovinu méně aktivní oproti původnímu stavu, může se jednat i o tzv. chronický únavový syndrom, často spojený rovněž s poruchami paměti a s oslabenou koncentrací. Jedná se o poruchu, při níž se postižený bez zjevné příčiny cítí být neustále nadměrně unavený a neúměrně vyčerpaný, a to s nejasnou příčinou vzniku těchto obtíží. Spánek v takových případech nebývá osvěžující a časté jsou také například stále přítomné svalové bolesti.

V poslední době lékaři při chronickém únavovém syndromu začali doporučovat stravu rostlinného původu a varují před nadměrným příjmem živočišných bílkovin. Nadbytek například uzenin v naší stravě, které jsou těžko stravitelné, navíc doplněné solemi a nejrůznějšími ochucovadly zvyšuje pH krve, jehož důsledkem je pomalejší odbourávání kyseliny mléčné, která vzniká svalovou činností. Komplikuje se tak regenerace svalů a přetrvává v nich pocit únavy.

Nemocným bývají v tomto případě doporučovány i nejrůznější alternativní způsoby léčby, jako kupříkladu akupunktura, a dále nefarmakologické terapeutické postupy v léčbě (různé sportovní a pohybové aktivity).

Napsal Petr Matura

Ilustrační foto: pixabay.com