Komunikace v našich vztazích toho může spoustu vyřešit, ale také pohřbít, když se neovládáme. Může se to zdát jako milionkrát omílané klišé, ale ve vztahu opravdu neznamená mlčeti zlato. Krachuje plíživě i váš vztah? Chcete ho zachránit? Pak nečekejte, až se partner naučí číst myšlenky a mluvte. Ne zítra, ne o víkendu, než až až až, ale hned.

Proč? Snad by měl vědět, co si myslím

Tak to ani omylem. Možná matně tuší, proč nemáte náladu, nebo proč jste naštvaná. Ale do hlavy vám opravdu nevidí. Chcete li si hrát na ukřivděnou, pak mlžte dál. Spolehlivě ho vytočíte. Jistě, někdy je to docela škodolibě příjemné, nechat partnera plácat v nevědomosti, ale čeho je moc, toho je příliš.

Nepřehánějte to. Pokud vám něco vadí a leží vám to na srdci, pak to jednoduše řekněte. Tak, jak vám to běží hlavou. Stručně, jednoduše, jasně.

Nemusíte filosofovat hodiny o nesmrtelnosti chrousta, ale hlavně už prostě mluvte. Když problémy budete přecházet mlčením a vztek budete dusit v sobě, ničemu nepomáháte. Dřív, nebo později to jednoho z vás přestane úplně bavit.

Neutrální půda vždy funguje

Ať řešíte problémy na adresu dětí, financí, nedodržování pravidel, sex, těžkosti v práci, neřešte je doma. Domov je místo, kde by měl být klid. A klid si zaslouží všichni členové domácnosti. Přece neprostojíte půl dopoledne nad vařením oběda, v mezičase vyšůrujete komplet všechno od podlahy až po skříně se zimním oblečením, abyste se pak zbytek dne s partnerem prohádali tam, kde jste se přes den tolik nadřela.

Nemusíte samozřejmě nevynesené odpadky běhat řešit do vinárny, ale když už máte pocit, že jste doma ve slepé uličce, jednejte. Hezky se upravte, sáhněte po parfému a vyrazte problémy s partnerem řešit třeba do restaurace. Pozvěte ho na pivo. Nikdo vás nebude rušit, bude o vás postaráno, aniž byste musela odbíhat vařit kafe vy a řeknete si možná i to, o čem byste se doma nerozpovídali.

V neutrálním prostředí vám hraje do karet uvolněná atmosféra.

Mluvit, ale taky poslouchat

Když řešíme problémy, emoce i odlišné názory jsou na místě. Ale nezapomínejte, že jste na ně dva. I ten druhý něco prožívá. Proto mluvit ano, ale neustále skákat do řeči ne.

Chcete problém přece vyřešit. Není to soutěž názorů. Trpělivě poslouchejte, co má k dané situaci druhá strana. I když vás dost možná ledacos naštve, urazí, nebo se vás něco dotkne, vydržte s připomínkami. Přijde na vás řada.

 

Napsala Bára Klímová