Už jste někdy byli před Vánoci doslova „na infarkt“? Pokud ne, tak buď máte štěstí, že právě vám všechno běží jako na drátkách, anebo jste si osvojili Švejkovo heslo „To chce klid!“ Ano, nepřítelem infarktu číslo jedna je právě klid a snad právě proto si všichni navzájem přejeme klidné Vánoce plné pohody. Jenže snadno se popřeje a hůře udělá.

Známe to všichni – čekají nás volné dny plné samých příjemných věcí, jenže abychom se k nim propracovali, musíme nejdřív pořádně máknout. Tedy nakoupit (zásoby, dary, stromek), uklidit (pokud možno všechno dvakrát), umýt (okna, dveře a vše, co neuteče), vyprat (záclony, závěsy), vytepovat (koberce, sedačku), upéct (vánočky, cukroví), ozdobit (stromeček), zabalit (dárky), vyrobit (bramborový salát), zabít (ne děti, manžela a tchýni, ale kapra). Ostatní doplňte dle vlastních zkušeností a potřeb.

To samozřejmě dostává do stresu hlavně ženy, který se cítí především jako ty odpovědné za to, aby vše v domácnosti bylo (proboha!) aspoň jednou v roce, tedy na Vánoce, dokonalé. Svým napětím a nervozitou ovšem stresují i zbytek rodiny včetně psa, morčete a rybiček a když se k tomu přidá ještě nějaká ta nepředvídatelná pohroma navíc, například přestane neteče, nejde proud, nabourá se auto, šéf vám zruší dovolenou, ochoří dítka nebo dorazí nemilá, leč nevyhoditelná návštěva, infarkt je tu. A nemyslete si, že zákeřně číhá jen na tlusté kouřící choleriky důchodového věku.

Umřel kus srdce

Z hodin biologie si možná ještě pamatujete, že každý člověk má srdce (byť to tak někdy nevypadá) a že srdce není nic jiného než poměrně složitý sval. Funguje jako pumpa, z plic dostává okysličenou krev, rozhání ji po celém těle, kde krev kyslík odevzdá jednotlivým tkáním a vrací se opět do plic na další okysličení. Všechny orgány ke své práci nutně kyslík potřebují, byť v různé míře, nejvíce z nich mozek. Potřebuje ho i srdce a kyslík se k němu dostává stejně jako k ostatním orgánům, tedy tepnami, v tomto případě koronárními, čili věnčitými. Může se však stát, že tyto životně důležité cévy se ucpou nějakou sraženinou, takže krev jimy nemůže proudit a příslušná část srdce zůstane bez krve – a bez kyslíku.Dušené srdeční buňky nakonec odumírají a v těch nejvážnějších případech může srdeční infarkt způsobit i smrt.

Nestane se tak ovšem obvykle najednou. Alarmující, vždy velmi alarmující (!), je silná bolest na prsou ze všeho nejvíce připomínající nesnesitelnou tíhu – jako když na vás spadne bedna nebo si sedne slon. Když se tak stane ve spánku, bolest je schopna vás probudit. Obvykle ji provází také pocení a silný pocit úzkosti, někdy až smrtelné. Typické je, že tato bolest nepoleví, ani když změníte polohu. V každém případě je třeba začít ihned jednat, nespoléhat na to, že bolest sama po chvíli odezní.

Já vím, do špitálu se nikomu nechce, tím spíš před Vánoci, ale opravdu jde o život. Takže jediný správný postup je co nejrychleji zavolat záchranku, aby postižený dostal co možná nejdříve příslušné léky. Než dorazí pomoc, doporučuje se spolknout tabletku acylpyrinu, který, jak obecně známo „ředí krev“ a může zlepšit zásobování postižené části srdce okysličenou krví.

Léčba infarktu na příslušném specializovaném pracoviští spočívá v obnovení krevního zásobení srdce v původním rozsahu, tj. lékaři roztáhnou postiženou cévu balónkem (angioplastika), rozpustí sraženinu (trombolýza) nebo postižený úsek přemostí (bypass).

Ženy obzvlášť v ohrožení

Třebaže ženy s oblibou tvrdí, že jsou „úplně na infarkt“, až donedávna se jim takto avizované srdeční události spíše vyhýbaly, a to z několika důvodů. Před infarktem je až do klimakteria chrání ženské pohlavní hormony, což samozřejmě platí dnes jako před padesáti lety. Výhodnější pozici v tomto ohledu si většinou uchovaly i po přechodu, protože dříve nevedly tak riskantní způsob života jako muži – nekouřily tolik jako muži, nepily tolik alkoholu, nerozčilovaly se tolik v práci. Buď bývaly v domácnosti, anebo pro ně nebyly pracovní problémy tak důležité jako pro muže, navíc nezastávaly tak vysoké funkce jako muži, a to nejen na pracoviští, ale i v politických stranách a různých organizacích.

Ženský infarkt se navíc od toho mužského někdy liší ještě některými zvláštnostmi. Jeho průběh nebývá vždy tak typický, méně často se objevuje charakteristická bolest na hrudi, spíše neurčitý tíživý tlak, žaludeční nevolnost, zbrocení potem, bolest v čelisti, paži či zádech, dušnost. Ženy tedy mají tendenci tyto neurčité potíže přičítat jiným příčinám, například vyčerpání či klimakteriu, a protože jsou více než muži zvyklé různé osobní nepohodlí překonávat silou vůle, zdolají takto někdy i infarkt. Zejména dříve tak jisté procento infarktů u žen proběhlo nejspíše takto bez účasti lékaře a nedostalo se proto ani do statistik.

Dnes se situace změnila tak, že infarkty stále častěji postihují kromě mužů i poměrně mladé ženy, třeba už v pětatřiceti, čtyřiceti letech. Tou základní příčinou je zřejmě podstatná změna životního stylu dnešních žen v tomto věku. Na kariéru se orientují podstatně více než dříve, některé stejně razantně jako muži. Zákonitě tak prožívají všechny stresy s tím spojené a navíc se ještě jako ženy vyrovnávají s tím, že jim muži v tomto případě zrovna nepřejí. Musí jim tedy za každou cenu dokazovat, že jsou stejně dobré, ne-li lepší než oni. To pro ně znamená další porci stresu navíc, k tomu ještě dlouhodobého, ne-li celoživotního.

Vánoce bez infarktu

I letos přijdou Vánoce, a to bez ohledu na to, jak se na ně cítíte zrovna vy osobně. Pokud nechcete, aby zrovna ty letošní byly pro vás nebo vaše blízké skutečně infarktové, rozumně (!) si naplánujte, co je opravdu nutné stihnout, bez čeho se skutečně neobejdete. Lépe řečeno, zkuste si ujasnit, co vás stresuje víc – když něco, třeba mytí oken na Vánoce, uděláte, nebo neuděláte? Můžete postupovat i metodou vadí – nevadí. Například: Vadí mi kupované cukroví? Ne. Vadí mi pečení cukroví po nocích? Ano. A už máte jasno aspoň v jednom bodě. Objem věcí, které musíte do Vánoc za každou cenu stihnout, se tak sníží, míra stresu poklesne, vše se zklidní. Naopak se doporučuje takto ušetřený čas věnovat třeba poslechu koled, jejichž harmonické tóny mají prokazatelně relaxační účinek. Stejně jako drobná rukodělná výroba – zkuste třeba ze skořápek vlašských ořechů vyrobit želvičky či cokoliv jiného, vytvořit vlastní aranžmá se svícnem, ozdobte adventní věnec či okno v obýváku, prostě cokoliv budete chtít a co vás bude těšit.

Může stát i to, že vás, ať už z jakýchkoliv důvodů, čekají Vánoce v osamění. Když už dopředu tušíte, že to pro vás bude stísňující zážitek, nebojte se v takovém případě přijmout pozvání příbuzných či přátel anebo sami někoho pozvěte. Zkuste se porozhlédnout po okolí, kde byste mohli tento den prožít mezi lidmi, s radostí a v pohodě, ať už pomůžete jako dobrovolníci v některé charitní organizaci anebo si dopřejete královské hody v restauraci se speciálním vánočním menu. Anebo kdekoliv jinde a jakkoliv jinak.

A ještě něco. Stejně jako uklízíte svůj příbytek, zkuste si v adventním čase uklidit i v duši. Splaťte staré dluhy, nejen ty finanční, pokud je to možné, ale hlavně ty nehmotné, splňte dávno dané sliby, buďte velkorysí a přátelští. Pokuste se odpustit těm, kteří vám ublížili, anebo o nichž si to myslíte. Nebo se nimi vyrovnejte jiným způsobem, ale vyrovnejte se.Odpusťte i sami sobě a přestaňte se vnitřně užírat kvůli tomu, co jste, třeba už kdysi dávno, udělali nebo neudělali. Pamatujte, že o Vánocích nejen končí období tmy a začíná přibývat světla, ale že to je i čas zázraků a splněných přání. I těch vašich.

Jitka Lenková

Foto: pixabay.com