Co se týče Vašich příběhů, měli jsme již co dočinění se zpověďmi různého charakteru. Od neholení, přes rádoby utajenou partnerskou nevěru, až po alkoholismus. Na adresu nám tentokrát přišel námět i z jiného soudku. Slečna Romana se měsíc co měsíc potýká s problémem, který, jak doufá, řeší i jiné ženy. Poradíte jí v komentářích?

S mým přítelem jsme spolu přes rok a půl. Všechno je krásné a víc, než příjemné. Jsme asi ještě pořád v takové té fázi zamilovanosti, kdy perfektně funguje chemie, ale už to není tolik intenzivní, jako na začátku. Když jsme spolu začínali, přítel byl odhodlaný snést mi modré z nebe. Alespoň tak to na mě působilo. Během měsíce jsme se k sobě stěhovali a všechno klapalo. Než jsem však zjistila, že mému partnerovi se líbí něco, co mně přijde nechutné. Nerespektuje moje odmítání pohlavního styku, když mám menstruaci. A přes to u mě nejede vlak.

Během měsíce spolu spíme velmi často, rozhodně partnera nijak nezanedbávám a určitě nestrádá. A tak mě velmi zaráží, že nedokáže ten jediný týden v měsíci držet svou touhu na uzdě. Je neodbytný. I když ví, že mám svůj týden, pořád škemrá a loudí. Strašně na mě naléhá a nechce si nechat vysvětlit, že je mi milování nepříjemné. Přijde mi to nehygienické a odporné. Navíc to bolí a vůbec si to v tu dobu neužiju. Nejsou to domněnky. Vím to dobře, protože jsem párkrát svolila, abych mu vyhověla. Když jsem mu pak jasně řekla, že se mi to nelíbí, šokoval mě tím, jak se nezdráhal vyslovit, že je to jen první dojem a že si zvyknu. Ale já si nezvyknu! Je to nechutné a hnusné. Připadám si špinavá a nedokážu se do toho dostat.

Je to pro mě úplně nová situace, protože moji předchozí partneři to vždycky akceptovali a nikdy s tím neměli problém. Moje NE bylo NE a hotovo. Nemusela jsem do nekonečna vysvětlovat proč, co a jak. Pochopili to na první dobrou a projevili empatii. Já svého současného partnera opravdu miluju, ale tohle mi na něm neskutečně vadí. Ta jeho umíněnost a bezcitnost. Staví se k tomu prý racionálně a nevidí nic nechutného na styku při ženině menstruaci. Ale já tento názor nesdílím. A hlavně mě trápí to, že si jede jen to svoje, jde mu o jeho uspokojení a na mě v ten a onen týden nebere absolutně žádný ohled, co se ložnice týče. Pak spokojeně usne a já vedle něj brečím do polštáře. A to jsme prakticky na začátku vztahu. Kam až se tohle může zvrtnout, nechci zatím ani domýšlet.

Romana, 31 let

 

Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.

Redakčně zpracovala Bára Klímová